Škarda sibiřská (Crepis Sibirica)

Další názvy: Aracium sibiricum (L.) Sch. Bip., Haplostephium sibiricum (L.) D. Don, Hieracioides sibiricum (L.) Kuntze

Skóre škodlivosti: 1 (Přírodní látky)

Škarda sibiřská: botanická perla s léčivým potenciálem

Škarda sibiřská (Crepis sibirica) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která roste především ve východní Evropě a Asii. Přestože nenáleží k dobře známým léčivkám, v posledních letech získává pozornost díky svému obsahu biologicky aktivních látek. V tradiční medicíně se využívala jako přírodní prostředek pro podporu trávení, zklidnění organismu a detoxikaci. Anglicky je tato rostlina známá jako Siberian Hawksbeard, její systematický botanický název je Crepis sibirica L.

Chemické vlastnosti

Škarda sibiřská není jedna samostatná chemická látka, ale přírodní komplex rostlinných sloučenin – typických pro zástupce čeledi Asteraceae. Mezi běžně zastoupené fytochemikálie vyskytující se v této rostlině patří hlavně flavonoidy, fenolové kyseliny (např. kyselina chlorogenová), dále terpenoidy a hořčiny.

Rostlina sama má typický vzhled drobné květiny se žlutými úbory, dosahující výšky 30–70 cm. Tělo rostliny obsahuje mléčnou šťávu, která má hořkou chuť a může obsahovat látky s antibakteriálními a antioxidačními účinky. Chemická analýza extraktů z Crepis sibirica naznačuje, že její složení se mírně mění v závislosti na lokalitě sběru a klimatických podmínkách.

Z hlediska analytické chemie dosud není určen jednotný CAS registrační kód, protože škarda sibiřská není izolovanou chemickou látkou, ale směsí přírodních sloučenin. Nicméně některé obsažené molární látky jako kyselina chlorogenová (CAS 327-97-9) nebo apigenin (CAS 520-36-5) jsou již dobře charakterizovány.

Využití a aplikace

Využití škardy sibiřské je dnes spojeno primárně s bylinnými přípravky a přírodní kosmetikou, založenou na principech biodynamiky a ekologie. Díky obsahu antioxidantů a flavonoidů se extrakty z této rostliny mohou uplatnit jako detoxikační a regenerační složky v:

čajových směsích na podporu trávení a funkce jater,
kožní kosmetice určené pro citlivou pleť,
přírodních doplňcích stravy na bázi léčivých bylin.

Extrakt ze škardy sibiřské potlačuje oxidační stres, což bylo potvrzeno např. v publikaci dostupné přes ResearchGate, kde autoři hodnotili antioxidační aktivitu rostlin z rodu Crepis, včetně C. sibirica.

V lidovém léčitelství byla škarda sibiřská známá hlavně jako hořčina stimulující trávení, podobně jako známější pampeliška nebo pelyněk.

Přirozený výskyt a výroba

Škarda sibiřská roste především ve vlhkých a stinných lesních stanovištích – zejména v oblasti Sibiře, Povolží, Uralu a dále směrem do střední Asie. V Česku se vyskytuje vzácně a patří mezi chráněné druhy.

V přírodě se reprodukuje semeny a není běžně komerčně pěstována. Pro použití ve fytoterapii nebo kosmetice se sklízí planě rostoucí rostlina, případně se pěstuje v malých šaržích v rámci ekologického zemědělství. Výroba rostlinných extraktů probíhá standardními metodami: sušení nadzemních částí rostliny, následné mletí a extrakce vhodným rozpouštědlem (např. ethanolem nebo vodou).

V článku publikovaném na ferwer.cz o přírodních extraktech je zmíněno, že antioxidanty z bylinných druhů jako je Crepis sibirica se uplatňují v ekologické kosmetice, a to dokonce i v produktech určených pro děti a alergiky.

Bezpečnost a ekologie

Škarda sibiřská není považována za toxickou rostlinu. Na rozdíl od některých příbuzných druhů (např. některé druhy rodu Senecio) neobsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které bývají spojeny s hepatotoxicitou. Přesto je doporučeno užívat extrakty z této rostliny pouze v rozumných dávkách a pod odborným dohledem, zejména u těhotných či kojících žen.

Ekologicky je rostlina cenná: přirozeně se vyskytuje ve vlhkých lesích a podél potoků, kde přispívá k biodiverzitě a místnímu ekosystému. Při šetrném sběru není zaznamenán negativní dopad na životní prostředí.

Zajímavosti a souvislosti

Z hlediska botaniky je škarda sibiřská zajímavá svou podobností s některými léčivými druhy jako je čekanka (Cichorium intybus) nebo jahodník (Fragaria vesca) – sdílí s nimi přítomnost podobných flavonoidních látek.

V tradiční sibiřské medicíně byla škarda využívána jako „očistná bylina" při jarních kúrách, podobně jako kopřiva nebo pampeliška. Dnes se z ní připravují bylinné čaje, tinktury a masti, a její kulturní význam roste zejména v rámci ekologické kosmetiky a bio potravin.

Její zařazení mezi volně rostoucí druhy ohrožené změnou klimatu a úbytkem stanovišť bylo zmíněno také v projektu Plantlife.

Shrnutí

Škarda sibiřská (Crepis sibirica) představuje fascinující příklad přírodní rostliny, jejíž biologicky aktivní sloučeniny nabízejí možnosti v přírodní medicíně a kosmetice. Díky obsahu flavonoidů a antioxidantů má pozitivní účinky na pokožku a trávení. Ačkoli není běžně rozšířená, její význam roste – zejména mezi vyznavači přírodní a ekologické péče. Jde tak o příklad rostliny, která spojuje tradiční znalosti s moderními biotechnologickými přístupy.