Salicylic Acid

Další názvy: 2-hydroxybenzoic acid, o-hydroxybenzoic acid, Beta Hydroxy Acid, BHA, Kyselina salicylová

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Kyselina salicylová: účinná látka nejen v péči o pleť

Kyselina salicylová, známá také pod svým anglickým názvem Salicylic Acid nebo systematickým názvem 2-hydroxybenzoová kyselina, je organická sloučenina ze skupiny beta-hydroxykyselin (BHA). Tato látka je široce známá především díky svému využití v dermatologii a kosmetickém průmyslu, kde pomáhá proti akné, lupům a dalším kožním problémům. Najdeme ji však i v léčivech proti bolesti a zánětům. Díky svým rozsáhlým účinkům se Salicylic Acid uplatňuje v mnoha oblastech každodenního života.

Chemické vlastnosti

Systematický název této sloučeniny je kyselina 2-hydroxybenzoová a její molekulární vzorec je C7H6O3. Kyselina salicylová patří mezi monohydroxybenzoové kyseliny a tvoří bílý až slabě nažloutlý krystalický prášek s mírně hořkou chutí. Je špatně rozpustná ve vodě, lépe v alkoholech a organických rozpouštědlech. Má bod tání kolem 158 °C a při zahřátí se rozkládá. Její chemické vlastnosti jí umožňují snadno pronikat do pórů kůže a působit přímo v místech zánětu a ucpaných mazových žláz.

V přírodě se kyselina salicylová vyskytuje v různých rostlinách – například ve vrbové kůře (rod Salix), odkud byla historicky izolována. Je přírodním rostlinným hormonem podílejícím se na regulaci obranných mechanismů rostlin proti patogenům.

Využití a aplikace

Nejznámější je využití kyseliny salicylové v kosmetice a dermatologii. Díky svému keratolytickému (odlupujícímu) a protizánětlivému účinku je častou složkou přípravků určených k léčbě akné, ekzémů a seboroické dermatitidy. Účinně rozpouští odumřelé buňky na povrchu kůže a čistí ucpané póry, čímž snižuje riziko akné a černých teček.

Ve vlasové kosmetice se používá jako pomocná látka v šamponech proti lupům a svědění pokožky hlavy. Ve farmaceutickém průmyslu ji najdeme v přípravcích na kuří oka, bradavice nebo lupénku – typickým příkladem je její kombinace s močovinou pro zvýšení účinnosti.

Dále hraje roli při výrobě léčiv – je prekurzorem k syntéze acetylsalicylové kyseliny, známé jako aspirin. Díky svému vlivu na produkci prostaglandinů pomáhá právě při tlumení bolesti, horečky a zánětu.

V některých formách bývá využívána také jako potravinářská konzervační látka, i když v EU (pod označením E) není povolena ve všech aplikacích. V zemědělství se uvažuje o její roli jako přírodního pesticidu, protože posiluje imunitní systém rostlin.

Přirozený výskyt a výroba

Původní izolace kyseliny salicylové probíhala z kůry vrby bílé (Salix alba), kde je přítomna ve formě salicinu. Tato látka byla již ve starověku známa pro své příznivé účinky při bolestech a horečce. V 19. století byla kyselina salicylová poprvé chemicky syntetizována z fenolu.

Dnes se Salicylic Acid běžně vyrábí průmyslově tzv. Kolbe-Schmittovou syntézou, při níž dochází k reakci sodné soli fenolu s oxidem uhličitým za vysoké teploty a tlaku. Tento postup je efektivní a umožňuje produkci látky ve velkém měřítku.

Bezpečnost a ekologie

Kyselina salicylová je obecně považována za bezpečnou při správném použití, avšak ve vyšších koncentracích (nad 2 % v kosmetice) může způsobovat podráždění, zarudnutí nebo suchost pokožky, zejména u citlivých jedinců. U malých dětí se její použití na větší plochy kůže nedoporučuje kvůli riziku systémové toxicity.

Dle U.S. Environmental Protection Agency má kyselina salicylová nízkou akutní toxicitu, ale je třeba dbát na správný způsob likvidace a zamezit znečištění vodních toků.

Z hlediska ekologie se jedná o látku s nízkým dopadem na životní prostředí, jelikož je biologicky odbouratelná a při běžném použití nekontaminuje přírodní prostředí ve vysoké míře. V udržitelných kosmetických značkách, jako je například Ferwer, se využívá v šetrném složení produktů – viz například jejich článek o aktivních látkách pro problematickou pleť.

Zajímavosti a souvislosti

Kyselina salicylová hrála klíčovou roli v historii medicíny. Již staří Egypťané a Řekové využívali odvar z vrbové kůry k úlevě od bolesti. Skutečný průlom však nastal na konci 19. století, kdy německý chemik Felix Hoffmann vyvinul méně dráždivou derivaci – acetylsalicylovou kyselinu, známou jako aspirin. Tento objev patří mezi důležité milníky moderní farmacie.

Dnes je kyselina salicylová běžnou součástí domácích lékárniček v podobě náplastí na kuří oka, čisticích gelů nebo pleťových tonik. Svou schopnost pomáhat při mnoha onemocněních kůže kombinuje s nízkými vedlejšími účinky, což z ní činí ideální volbu pro dlouhodobou péči.

Navíc je látkou studovanou i ve vztahu k rostlinné imunologii, kde pomáhá aktivovat obranné reakce proti houbám a škůdcům. To z ní činí zajímavý prvek i v oblasti přírodní ochrany plodin.

Shrnutí

Kyselina salicylová (Salicylic Acid, CAS 69-72-7) je významná organická sloučenina s rozsáhlým využitím ve farmacii, kosmetice i výzkumu. Je ceněna pro své keratolytické a protizánětlivé účinky, zejména v boji proti akné a kožním problémům. Přirozeně se vyskytuje v rostlinách a je bezpečná při správném použití. Díky své efektivitě a přírodnímu původu je i dnes považována za nepostradatelnou složku řady zdravotnických a kosmetických přípravků.