Routa vonná (Ruta graveolens)

Další názvy: routa obecná, routa zahradní

Routa vonná: léčivá bylina s charakteristickou vůní i chemií

Routa vonná (Ruta graveolens) je aromatická rostlina z čeledi routovitých, známá především svým výrazným zápachem a tradičním využitím v lidové medicíně. Tato víceletá bylina obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek, které ji řadí mezi zajímavé přírodní sloučeniny. V angličtině je známá jako rue nebo common rue a její sušina je díky obsahu silice používána jak farmaceuticky, tak i technicky. Mezi časté synonyma patří routa, vonná ruta či zahradní ruta.

Chemické vlastnosti

Routa vonná obsahuje řadu sekundárních metabolitů, z nichž nejvýznamnější jsou silice (éterické oleje), flavonoidy, alkaloidy a kumariny. Mezi klíčové chemické sloučeniny patří rutin (CAS: 153-18-4), bergapten, xantotoxin a různé deriváty antrachinonů. Silice v její nadzemní části mají výrazné aroma, které je považováno za nepříjemné i odpuzující, zejména pro hmyz.

Rutin (systematický název: quercetin-3-O-rutinosid) je glykozid flavonoidového typu, jehož chemický vzorec je C27H30O16. Tato látka se v přírodě hojně vyskytuje právě v routě. Je žluté barvy, ve vodě špatně rozpustný, zato dobře rozpustný v ethanolu. Rutin má antioxidační a protizánětlivé účinky, čímž se vysvětluje jeho široké využití v přírodní medicíně.

Silice rostliny mají olejovitou konzistenci, jsou světle žluté barvy s bodem varu okolo 200 °C. Extrakt z routy vonné obsahuje i látky fototoxické povahy, zejména furokumariny, které mohou ve spojení se slunečním zářením vyvolat podráždění pokožky.

Využití a aplikace

Routa vonná má pestré spektrum využití. V tradiční medicíně byla po staletí používána k tišení bolesti, jako prostředek podporující trávení, proti křečím nebo jako emmenagogum (podporuje menstruaci). Moderní fytoterapie však její užívání značně omezuje, především kvůli možným toxickým účinkům ve vyšších dávkách.

V kosmetický průmyslu se výtažky z routy přidávají do parfémů nebo mýdel pro jejich výraznou, kořenitou vůni. Díky repelentnímu účinku – např. proti komárům a molům – nachází uplatnění i ve formě přírodních repelentů či ve vonných sáčcích do šatníků. Některé látky obsažené v routě mají i využití jako přírodní pesticidy.

Ve farmacii se izolovaný rutin používá kvůli schopnosti posilovat kapiláry, předcházet krvácení z drobných cév a celkově podporovat cévní soustavu. Doplňky stravy s rutinem bývají doporučovány při hemoroidech, křečových žilách nebo jako doplněk bioflavonoidů s vitamínem C.

V regionálním kulinářství středomořské oblasti se routa občas používá jako koření – např. v italských nebo severoafrických pokrmech. Nicméně kvůli její toxicitě je doporučována pouze v minimálních množstvích a s opatrností.

Přirozený výskyt a výroba

Routa vonná pochází z oblastí jižní Evropy, zejména ze Středomoří, ale dnes je běžně pěstována i v mírném pásmu v zahradách po celém světě. Upřednostňuje slunná, chráněná stanoviště s dobře propustnou půdou. V České republice ji často najdeme v bylinkových zahradách jako okrasnou i užitkovou rostlinu.

Výroba aktivních látek z routy spočívá zejména v extrakci nadzemní části rostliny – čerstvých nebo sušených listů. Používají se různé metody, včetně parní destilace při získávání silic, nebo extrakcí ethanolem při produkci tinktur a extraktů se zdravotnickým využitím.

Komerční výroba rutinu se dnes provádí i izolací z dalších přírodních zdrojů – například z pohanky, která tuto látku obsahuje v daleko větší koncentraci.

Bezpečnost a ekologie

Routa vonná je rostlina, s níž je třeba zacházet opatrně. Její silice a zejména furokumariny mohou způsobit fotodermatitidu – zánět kůže po vystavení slunečnímu záření. Při vnitřním užívání ve vyšších dávkách může působit toxicky, způsobovat nevolnost, zvracení i poškození jater.

Těhotné ženy by se měly vyvarovat konzumace jakékoli části rostliny, protože routa může mít abortivní účinky. I kontakt pokožky s čerstvými listy může být rizikový, proto se při pěstování doporučuje použití rukavic.

Ekologický dopad pěstování routy je minimální, protože jde o tradiční zahradní rostlinu bez nároků na intenzivní hnojení či chemickou ochranu. Díky jejím repelentním vlastnostem je dokonce v permakulturních zahradách vítána jako přirozený repelent vůči škůdcům a některým býložravcům, jak uvádí například článek na blogu Ferwer.

Zajímavosti a souvislosti

Routa byla ve starověku považována za posvátnou rostlinu – Římané ji nosili proti uhranutí a používala se při náboženských obřadech k očištění prostoru. Ve středověké Evropě měla použití v čarodějnických praktikách, ale i jako běžná součást domácí apatyky.

Na Symbolické úrovni byla routa považována za bylinu ochrany a pokory – objevuje se například i ve Shakespearově divadelní tvorbě ("herb of grace"). Její výrazné aroma se někdy využívalo k překrytí pachů v domácnosti.

Dnes ožívá zájem o routu v kontextu přírodní kosmetiky a ekologického hospodaření, a to nejen kvůli jejím biologickým účinkům, ale i její schopnosti odpuzovat škůdce formou zcela přírodní alternativy k chemickým repelentům.

Shrnutí

Routa vonná (Ruta graveolens) je chemicky i historicky pozoruhodná bylina, jejíž účinné látky našly uplatnění v medicíně, kosmetice i zemědělství. Ačkoliv obsahuje hodnotné látky, jako je rutin, její užívání vyžaduje zvýšenou opatrnost kvůli potenciální toxicitě. Pro svůj repelentní účinek, silné aroma a tradiční význam zůstává routa významnou bylinou i v dnešní době.