Řepka jarní

Další názvy: Canola, Brassica napus

Řepka jarní: olejnatá rostlina s průmyslovým i ekologickým významem

Řepka jarní (Brassica napus L. var. napus), známá také jako jarní řepka nebo kanola (v angličtině „spring rapeseed"), je důležitá olejnatá plodina patřící do čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Tato jednoletá rostlina se pěstuje především pro semena bohatá na olej a slouží jako významný zdroj rostlinného oleje. Její odrůdy byly postupně šlechtěny tak, aby obsahovaly minimum kyseliny erukové a glukosinolátů, čímž se staly bezpečné pro lidskou konzumaci i krmivářství.

Chemické vlastnosti

Z pohledu chemie není řepka jarní jednou sloučeninou, ale biologickým zdrojem složité směsi lipidových látek, z nichž nejvýznamnější je řepkový olej. Ten tvoří až 40–45 % hmotnosti semen a skládá se převážně z triglyceridů obsahujících nenasycené mastné kyseliny. Z hlediska chemického složení oleje obsahuje zejména kyselinu olejovou (C18:1), linolovou (C18:2) a linolenovou (C18:3).

Systematický název řepkového oleje podle IUPAC nelze jednoznačně přiřadit, protože jde o směs esterů glycerolu a mastných kyselin. V chemických databázích je olej označován CAS číslem 8002-13-9. Za běžných podmínek má řepkový olej kapalné skupenství, je světle žluté barvy, má neutrální chuť a jemnou, lehce oříškovou vůni. Je nerozpustný ve vodě, ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech jako je hexan nebo ethanol.

Využití a aplikace

Řepka jarní se využívá především k produkci řepkového oleje, který má široké uplatnění v potravinářství, technickém průmyslu i energetice.

V potravinářství je řepkový olej ceněn pro svůj vysoký obsah mononenasycených tuků a nízký obsah nasycených mastných kyselin. Díky tomu je doporučován jako zdravá alternativa jiných rostlinných olejů. Používá se na smažení, v salátových dresincích i jako základ margarínů. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je řepkový olej bezpečný a nutričně výhodný.

V oblasti obnovitelných zdrojů energie se z řepky vyrábí bionafta, která je ekologickou alternativou klasických fosilních paliv. Díky svému chemickému složení je snadno esterifikovatelný a použitelný v dieselových motorech. Produkce bionafty z řepky pomáhá snižovat emise CO₂ a zvyšuje energetickou soběstačnost Evropy.

Řepka nachází uplatnění i v kosmetickém průmyslu – její olej má hydratační a výživné vlastnosti, a proto se přidává do pleťových krémů, šamponů a mýdel. Například podle článku na blogu Ferwer.cz je řepkový olej ceněn pro svůj vyvážený poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin.

Přirozený výskyt a výroba

Řepka jarní je kulturní plodinou, která v přírodě samostatně neroste, ale vznikla šlechtěním z planých druhů v oblasti Středozemí a Asie. Botanicky jde o hybrid mezi brukví zelní (Brassica oleracea) a brukví řepkou (Brassica rapa). V současnosti se pěstuje na celém světě, zejména v mírném podnebném pásmu, včetně České republiky.

Výroba oleje začíná mechanickým lisováním semen nebo extrakcí pomocí rozpouštědla (např. hexanu). Výsledný surový olej se následně rafinuje: odstraňuje se voda, nečistoty, voskové látky a volné mastné kyseliny. Výsledkem je světlý, stabilní a snadno skladovatelný produkt.

Vedlejším produktem lisování je řepkový šrot, který se využívá jako bohaté krmivo pro hospodářská zvířata díky vysokému obsahu bílkovin.

Bezpečnost a ekologie

Dnešní moderní odrůdy řepky jarní jsou bezpečné pro konzumaci i kontakt s pokožkou, neboť obsahují jen minimální množství antinutričních látek (zejména kyseliny erukové a glukosinolátů). Starší typy řepky obsahovaly těchto látek více a nebyly vhodné pro potravinářství, nicméně současné kultivary prošly důkladným šlechtěním.

Z ekologického hlediska je pěstování řepky kontroverzní. Na jednu stranu podporuje diverzifikaci plodin a omezuje závislost na ropě, ovšem intenzivní agrotechnika může vést k úbytku biodiverzity a problémům s erozí půdy. Průmyslové monokultury řepky jsou často terčem kritiky kvůli nadměrnému používání pesticidů, které ohrožují hmyz, zejména opylovače.

Podle vědecké studie publikované v časopise Science of the Total Environment může rozumné hospodaření se záhonovými pásy, střídání plodin a omezení chemikálií významně snížit negativní ekologické dopady.

Zajímavosti a souvislosti

Řepková pole jsou v Česku typickým jarním jevem – žlutě kvetoucí plochy se objevují od dubna do června a jsou zároveň pastvou pro včely. Z ekologického hlediska je však důležité, aby nedocházelo k přetížení krajiny touto plodinou, což je častým tématem mezi zemědělci i ochránci přírody.

Věděli jste, že kanadská odrůda řepky s nízkým obsahem kyseliny erukové byla v roce 1978 oficiálně pojmenována jako „canola"? Název vznikl ze spojení "Canadian Oil, Low Acid". Dnes se kanola běžně používá jako synonymum pro jedlé druhy řepkového oleje.

Podle informací z lexikonu Ferwer.cz má řepkový olej i význam v přírodní a ekologické domácnosti – využívá se například v přípravcích do mýdlových směsí nebo jako základ pro přírodní vosky.

Shrnutí

Řepka jarní je významná zemědělská surovina s rozmanitým využitím v potravinářství, průmyslu i ekologii. Díky svému složení je jedním z nejzdravějších rostlinných olejů a zároveň se uplatňuje i jako alternativní palivo a biologicky rozložitelná látka. Ačkoli její pěstování má i své rizikové stránky, při správném hospodaření zůstává důležitou součástí moderního zemědělství.