Potassium Carbonate

Další názvy: Uhličitan draselný, Kaliumcarbonat, Potash, E501

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Co je to potassium carbonate a kde se používá?

Potassium carbonate, česky uhličitan draselný, je bílá hygroskopická sůl patřící mezi anorganické sloučeniny. Tento práškovitý materiál bez zápachu je důležitou součástí řady průmyslových procesů a najdeme ho i v některých ekologicky šetrných výrobcích. Látka je známa také pod systematickým názvem trihydrogenuhličitan draselný nebo anglicky potassium carbonate. Je registrována pod CAS číslem 584-08-7 a často se zaměňuje s popelem z rostlin, tzv. „potaší", i když se chemicky nejedná o totéž.

Chemické vlastnosti uhličitanu draselného

Systematický název této látky je uhličitan draselný. Jeho chemický vzorec je K₂CO₃. V pevném stavu se vyskytuje jako bílý krystalický prášek bez zápachu. Má bod tání kolem 891 °C, nad kterým se rozkládá. Potassium carbonate je velmi dobře rozpustný ve vodě, čímž vzniká zásaditý roztok, ale prakticky se nerozpouští v alkoholu a jiných organických rozpouštědlech.

Jelikož je hygroskopický — absorbuje vlhkost ze vzduchu — často se uchovává v hermeticky uzavřených nádobách. V přírodě se potassium carbonate běžně ve formě K₂CO₃ nevyskytuje, ale může být přítomen v popelech rostlin nebo jako složka ložisek evaporitů.

Využití a aplikace potassium carbonate

Uhličitan draselný má široké využití ve sklářství, potravinářství, kosmetice, zemědělství i farmaceutickém a chemickém průmyslu:

Ve sklářském průmyslu slouží jako tavidlo, kterým se snižuje bod tavení směsí při výrobě skla. Pomáhá také zlepšit transparentnost a lesk skla.
V potravinářství je potassium carbonate povolenou přídatnou látkou (E501) — používá se ke zvýšení pH, jako kypřicí činidlo v sušenkách či pernících, především v orientální kuchyni.
V chemickém průmyslu slouží jako báze, např. pro pufrování roztoků nebo syntézu jiných solí.
V kosmetice bývá obsažen v mýdlech, kde přispívá k emulgaci a stabilitě pH. Je známý svou schopností změkčovat vodu.
Zemědělství jej využívá jako přísadu do hnojiv pro zvýšení obsahu draslíku v půdě.
Ve farmacii může být použit v přípravcích k alkalizaci močových cest nebo jako součást antacid.

Ekologicky smýšlející spotřebitelé se s touto látkou stále častěji setkávají v domácí ekologické drogerii. Například v článku na Ferwer.cz je uhličitan zmíněn jako součást alternativních čisticích prostředků, kde pomáhá zvyšovat účinnost přípravků při odstraňování mastnoty.

Přirozený výskyt a výroba

Přirozeně se potassium carbonate v ryzí formě téměř nevyskytuje — dříve se získával výhradně tepelným zpracováním dřeva a rostlin, jehož popelem je bohatý na karbonáty. Tento proces dal vzniknout tradičnímu názvu "potaš”.

Dnes se vyrábí především chemickou syntézou. Průmyslová výroba probíhá reakcí hydroxidu draselného (KOH) s oxidem uhličitým (CO₂):

2 KOH + CO₂ → K₂CO₃ + H₂O

Tento způsob je efektivní, dobře řiditelný a vhodný i pro farmaceutické aplikace, kde je požadována vysoká čistota látky. Výsledný produkt bývá následně zpracován do různých forem – práškových, granulovaných nebo tabletovaných.

Bezpečnost a ekologie

Uhličitan draselný je relativně bezpečná chemická látka, přesto by se s ní mělo zacházet s opatrností. Při vdechnutí prachu nebo kontaktu s pokožkou a očima může způsobit dráždivé reakce — zejména kvůli svým zásaditým vlastnostem. Opatrnost je na místě při použití vyšších koncentrací, například v laboratorním prostředí.

Z environmentálního hlediska se potassium carbonate rozkládá na přirozeně se vyskytující ionty (draslík a uhličitan) a není bioakumulativní. Je tedy považován za látku s nízkým ekologickým dopadem, pokud se používá zodpovědně. Jeho využití v ekologických čisticích prostředcích je důkazem příznivého environmentálního profilu.

Zajímavosti a historické souvislosti

Historie potassium carbonate sahá hluboko do starověku. Už v Mezopotámii a starověkém Egyptě byl popelem rostlin bohatým na uhličitany změkčován tuk pro výrobu mýdla. Ve středověku se potaš vyráběl z popela dubových nebo bukových stromů v tzv. "potašových hutích".

V chemii byl potassium carbonate významný především v 18. a 19. století jako základní surovina pro výrobu dalších chemikálií. Izolace a rozšíření výroby čistého uhličitanu pomohl rozvoji organické syntézy a moderní analýzy kyselin a zásad.

V běžném životě se s touto látkou můžeme setkat při ručním praní, ekologickém čištění kuchyně nebo jako přípustná potravinářská přísada. V některých zemích se používá k přípravě tradičního cukroví či perníků.

Shrnutí

Uhličitan draselný (potassium carbonate, K₂CO₃) je univerzální anorganická látka s širokým využitím v průmyslu, domácnosti i potravinářství. Jeho schopnost neutralizovat kyseliny, změkčovat vodu a působit jako zásaditá složka z něj dělá cenného pomocníka v mnoha oblastech. Díky nízké toxicitě a šetrnosti k životnímu prostředí se stále více uplatňuje také v ekologických výrobcích, čímž získává pevné místo nejen v laboratořích, ale i v moderní domácnosti.