Parcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides)

Další názvy: maralí kořen, leuzea saflorová

Parcha saflorovitá: kořen síly z altajských hor

Parcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides), známá také jako leuzea, maralí kořen nebo latinsky Rhaponticum carthamoides (Willd.) Iljin, je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) původem ze Sibiře a pohoří Altaj. Tato rostlina se v přírodě i v laboratořích vysoce cení díky svým bioaktivním sloučeninám, především tzv. ekdysteroidům. V posledních desetiletích poutá pozornost vědců i uživatelů jako přírodní adaptogen a stimulant fyzické i duševní výkonnosti.

Chemické vlastnosti

Hlavní účinnou látkou, kterou parcha saflorovitá obsahuje, je 20-hydroxyekdyson (anglicky 20-Hydroxyecdysone), organický steroidní sloučenina patřící mezi ekdysteroidy. Její systematický název je (2β,3β,5β,22R)-2,3,14,20,22,25-Hexahydroxycholest-7-en-6-on a chemický vzorec zní C27H44O7. Je to bílá krystalická látka, bez výrazného zápachu, špatně rozpustná ve vodě, avšak slušně se rozpouští v ethanolu a methanolu – což je důležité pro přípravu extraktů.

Ekdysteroidy, které rostlina přirozeně syntetizuje, se strukturálně podobají lidským steroidům, avšak působí odlišnými biologickými mechanismy. Právě tato unikátní kombinace účinků bez typických vedlejších efektů anabolik přitahuje pozornost výzkumu.

Využití a aplikace

Parcha saflorovitá má široké spektrum využití zejména v oblasti fytoterapie, farmakologie a doplňků stravy. Nejčastěji se využívá sušený kořen nebo extrakt z kořene. Její hlavní oblastí uplatnění je jako přírodní adaptogen – tedy látka, která pomáhá organismu přizpůsobit se stresu, fyzické zátěži i psychickému vypětí.

Extrakt z parchy saflorovité stimuluje metabolismus, podporuje regeneraci svalové tkáně, zvyšuje odolnost vůči únavě a může posilovat imunitní systém. Proto je oblíbenou složkou doporučovanou sportovcům, rekonvalescentům a lidem v náročném psychickém vypětí. Klinické studie jako například ty publikované v Journal of Ethnopharmacology ukazují příznivý vliv 20-hydroxyekdysonu na svalový růst a fyzický výkon bez hormonálního narušení, na rozdíl od syntetických anabolik.

V kosmetickém a wellness průmyslu se využívají její antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. V některých případech ji lze nalézt i v přírodní tělové kosmetice zaměřené na zpevnění pokožky a obnovu buněk.

Přirozený výskyt a výroba

Rostlina pochází původně z vysokohorských oblastí Sibiře a Mongolska. V přirozeném prostředí roste na loukách do nadmořské výšky 2000 metrů, nejčastěji v oblasti Altaje. Pro své léčivé účinky byla tradičně využívána pastevci a obyvateli těchto oblastí – zejména k posílení vitality a léčbě vyčerpání.

Díky rostoucí poptávce se pěstuje i komerčně v ekologických zemědělských podmínkách. Extrakty se nejčastěji získávají pomocí etanolové extrakce kořenů, lisováním nebo macerací. Výsledný koncentrát se poté vysušuje a dál standardizuje na konkrétní obsah keto-derivátů (většinou 20-hydroxyekdysonu).

Bezpečnost a ekologie

Parcha saflorovitá je považována za bezpečnou přírodní látku, bez běžně popisovaných vedlejších účinků. Klinické studie nedoložily žádné závažné toxické projevy ani při dlouhodobém užívání v terapeutických dávkách. Přesto by se její užívání mělo konzultovat s lékařem zejména u lidí trpících kardiovaskulárními onemocněními či u těhotných a kojících žen, kde nejsou dostatečná data o bezpečnosti.

Z ekologického hlediska je pěstování parchy saflorovité poměrně nenáročné na pesticidy a zálivku, je tak vhodná pro udržitelnou a ekologickou produkci, jak se lze dočíst např. v blogovém článku Ferwer.cz o přírodních adaptogenních složkách.

Zajímavosti a souvislosti

Parcha saflorovitá nese přezdívku „maralí kořen" podle jelenů maralů – altajských jelenů, kteří údajně instinktivně vyhledávají její kořeny během období vyčerpání nebo po bojích v říjné době, čímž si pomáhají obnovit síly. Tento přírodní „živočišný indikátor" prý inspiroval i první fytoterapeuty k experimentům s touto rostlinou.

Díky svým unikátním účinkům se stala součástí sovětského výzkumného programu adaptogenů v 60. a 70. letech 20. století. Vojáci, kosmonauti i sportovci byli testováni na suplementaci extraktem z parchy jako podpory výkonu, regenerace a duševní stabilizace.

Na západě se rozšířila teprve v posledních dvaceti letech, kdy si ji oblíbili zejména sportovci a příznivci alternativní medicíny za účelem posílení výkonu bez negativních účinků na hormonální rovnováhu.

Shrnutí

Parcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides) je adaptogenní rostlina s bohatou historií, výjimečnými účinky a přírodními steroidními látkami, které podporují odolnost, regeneraci a vitalitu. Díky obsahu 20-hydroxyekdysonu nachází využití ve sportovní výživě, fytoterapii i kosmetice – přitom zůstává bezpečným a ekologicky šetrným zdrojem přírodní síly.