Palmitic acid
Další názvy: Kyselina palmitová
Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)
Palmitová kyselina: přírodní mastná kyselina s mnoha využitími
Palmitová kyselina je nasycená mastná kyselina, která se běžně vyskytuje v živočišných i rostlinných tucích. Patří do skupiny karboxylových kyselin a v chemii ji najdeme také pod názvy kyselina hexadekanová nebo pod anglickým označením palmitic acid. Tato látka hraje důležitou roli v řadě biologických i průmyslových procesů a její chemický vzorec je C₁₆H₃₂O₂.
Chemické vlastnosti palmitové kyseliny
Systematický název palmitové kyseliny je kyselina hexadekanová. Jedná se o nasycenou karboxylovou kyselinu s dlouhým uhlíkovým řetězcem – konkrétně má 16 atomů uhlíku. Její molekulový vzorec je C₁₆H₃₂O₂ a CAS číslo této látky je 57-10-3.
Palmitic acid je při pokojové teplotě pevná, voskovitá látka bílé barvy. Teplota tání se pohybuje kolem 63–64 °C, bod varu je přibližně 351 °C. Je prakticky nerozpustná ve vodě, ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech, jako je ethanol nebo ether. Nemá výraznou vůni, což ji činí vhodnou pro aplikace v kosmetice, kde by výrazné aroma mohlo ovlivňovat výslednou vůni produktu.
V přírodě se palmitová kyselina nachází v podobě esterů v tucích a olejích. Tvoří podstatnou složku živočišného loje, másla, kokosového a palmového oleje. Ve většině běžných tuků tvoří přibližně 20–30 % všech mastných kyselin.
Využití a aplikace
Palmitová kyselina nachází široké uplatnění v kosmetickém, farmaceutickém, potravinářském i chemickém průmyslu, a to díky své stabilitě a fyzikálním vlastnostem.
V kosmetice slouží jako emulgátor, zahušťovadlo nebo hydratační složka. Díky své voskovité textuře zajišťuje krémům a mastem hedvábnou konzistenci. Často se využívá jako složka mýdel, kde zlepšuje pěnivost a stabilitu produktu. Podle blogu Ferwer je právě tento typ složek upřednostňován v přírodní kosmetice pro svou biologickou rozložitelnost.
Ve farmacii může palmitic acid sloužit jako pomocná látka při výrobě mastí a čípků, kde usnadňuje vstřebávání jiných látek kůží nebo sliznicemi. V potravinářství se palmitová kyselina vyskytuje ve formě triglyceridů v tucích, a tudíž je běžnou součástí lidské stravy.
V chemickém průmyslu se uplatňuje při výrobě tenzidů, maziv, svíček a plastifikátorů. Její deriváty, jako jsou palmitáty, se využívají také jako změkčovadla či stabilizátory v plastikářské výrobě.
Přirozený výskyt a výroba
Palmitic acid je hojně zastoupena v přírodě, zejména v živočišných tucích a tropických rostlinných olejích – obzvlášť bohatý je na ni palmový olej, což vysvětluje i její název. Do těla člověka se dostává zejména konzumací mléčných výrobků, masa nebo čokolády.
Kromě přirozeného výskytu ji lze získávat chemickou cestou. Průmyslově se palmitová kyselina vyrábí hydrolýzou triglyceridů (z tuků a olejů) a následnou frakční destilací. Tento proces umožňuje extrakci i dalších nasycených mastných kyselin. Alternativně může být syntetizována hydrogenací nenasycených kyselin, například olejové kyseliny.
Bezpečnost a ekologie
Z biologického hlediska je palmitová kyselina přirozenou součástí organismů. Nachází se například ve fosfolipidech buněčných membrán a podílí se na energetickém metabolismu. Z tohoto důvodu je lidskému tělu bezpečně známá, avšak v nadměrných množstvích může – stejně jako jiné nasycené tuky – přispívat k rozvoji srdečních chorob.
Z hlediska vnější aplikace na kůži nebo vlasy je většinou nedráždivá a dobře tolerována. V přírodní kosmetice je proto oblíbená jako alternativa k syntetickým emulgátorům a stabilizátorům. Web Ferwer.cz vysvětluje, že přírodní složky jako palmitic acid mají často lepší ekologický profil než syntetické látky.
Z environmentálního hlediska může být problematický zdroj palmového oleje, kvůli němuž dochází ke kácení deštných pralesů. Mnoho výrobců však dnes přechází na certifikovaný, udržitelně získávaný palmový olej, aby se předešlo neblahým ekologickým dopadům.
Zajímavosti a souvislosti
Palmitová kyselina je vůbec nejběžnější nasycenou mastnou kyselinou ve výživě člověka. Tvoří přibližně 20–30 % celkového příjmu mastných kyselin a předchází z ní biosynteticky další látky, jako je kyselina stearová nebo některé fosfolipidy.
Zajímavostí je, že lidské tělo si dokáže palmitovou kyselinu tvořit samo – tzv. de novo lipogenezí – zvláště při nadměrném příjmu sacharidů. Právě palmitic acid je totiž prvním hlavním produktem této syntézy.
V některých aplikacích se využívá její sodná sůl, sodný palmitát (Sodium Palmate), což je běžná složka tradičních mýdel vyráběných metodou zmýdelnění tuku s hydroxidem sodným.
Shrnutí
Palmitová kyselina (palmitic acid, kyselina hexadekanová, CAS 57-10-3) je významnou nasycenou mastnou kyselinou přirozeně obsaženou v tucích živočišného i rostlinného původu. Díky svým vlastnostem nachází uplatnění v širokém spektru oborů – od přírodní kosmetiky přes farmaceutické přípravky až po potravinářský a chemický průmysl. Její využití je většinou bezpečné, ovšem ekologický dopad výroby závisí na způsobu získávání surovin. Dlouhodobě zůstává jednou z nejvíce studovaných i využívaných mastných kyselin v praxi.
Palmitic acid můžete nalézt v následujících produktech
