Oxybenzone

Další názvy: Benzophenone-3, 2-hydroxy-4-methoxybenzophenone

Skóre škodlivosti: 4 (Lehce škodlivá chemie)

Oxybenzone: běžná UV-filtrační látka s kontroverzní pověstí

Oxybenzone, známý také jako benzofenon-3, je organická sloučenina patřící mezi deriváty benzofenonu. Jedná se o široce používaný chemický UV filtr, který najdeme především v opalovacích krémech, ale také v kosmetických a plastových výrobcích. Jeho systematický název je 2-hydroxy-4-methoxybenzofenon a jeho chemické označení je C14H12O3. Ve světové literatuře a na obalech bývá nejčastěji uváděn pod anglickým názvem oxybenzone nebo pomocí identifikátoru CAS čísla 131-57-7.

Chemické vlastnosti

Oxybenzone je krystalická látka bílé až nažloutlé barvy s mírným aromatickým zápachem. Má chemický vzorec C14H12O3 a molární hmotnost přibližně 228,24 g/mol. Taje při teplotě kolem 62–65 °C a vře přibližně při 305 °C. Ve vodě je málo rozpustný, ale velmi dobře se rozpouští v tucích a organických rozpouštědlech, což z něj činí ideální přísadu do lipidových či krémových formulací.

Z chemického hlediska patří mezi aromatické sloučeniny a jeho struktura umožňuje absorbovat UV záření v rozsahu 280–350 nm, čímž chrání materiály a kůži před poškozením způsobeným slunečním zářením. V přírodě se přirozeně nevyskytuje – je to čistě syntetická sloučenina vytvořená pro průmyslové a kosmetické využití.

Využití a aplikace

Nejčastější aplikace oxybenzonu je v ochranných opalovacích přípravcích, kde slouží jako chemický UV filtr. Je obzvláště účinný proti UVB a částečně i UVA záření, což z něj činí důležitou složku pro prevenci spálenin a dlouhodobého poškození kůže. Kromě kosmetiky se také využívá k ochraně plastů, polymerů a textilií citlivých na UV záření, které by se jinak pod vlivem slunce rychle rozpadaly nebo žloutly.

Ve farmacii je oxybenzone využíván v některých mastích a léčebných krémech, kde zajišťuje zvýšenou foto-ochranu léčivých složek. Lze jej také najít jako přísadu v lescích na rty, lécích na akné nebo šamponech. Průmyslově se uplatňuje jako stabilizátor v plastech a barvivech, kde zvláště chrání před degradací způsobenou slunečním světlem.

Přirozený výskyt a výroba

Oxybenzone je syntetická látka, tedy v přírodě se nevyskytuje přirozeně. Je vyráběn průmyslově reakcí derivátů benzenu – konkrétně kondenzací resorcinolu s methoxybenzoovou kyselinou nebo prostřednictvím Friedel-Craftsovy acylace. Tato výroba probíhá v kontrolovaných podmínkách za přítomnosti katalyzátorů a podporujících rozpouštědel.

Velké množství oxybenzonu se vyrábí pro potřeby kosmetického a chemického průmyslu. Spotřeba ročně dosahuje stovek tun v závislosti na poptávce v konkrétním geografickém regionu, přičemž regulace jeho použití se v různých zemích liší.

Bezpečnost a ekologie

Bezpečnost oxybenzonu patří k nejvíce diskutovaným aspektům této chemické látky. Ze zdravotního hlediska byly provedeny četné studie, které ukázaly, že při běžném používání v koncentracích povolených evropskou legislativou je pro většinu lidí relativně neškodný. V některých případech ale může dojít k podráždění pokožky nebo alergickým reakcím, především u lidí s citlivou pokožkou.

V posledních letech však vzrostla pozornost vůči jeho dopadům na životní prostředí, zejména na mořské ekosystémy. Vědecké studie zveřejněné například na stránkách NOAA – US National Oceanic and Atmospheric Administration upozorňují, že oxybenzone může poškozovat korálové útesy, a to i v nízkých koncentracích. Látka narušuje vývoj mladých korálů, poškozuje jejich DNA a přispívá k tzv. bělení korálů. Z tohoto důvodu byla zakázána například na Havaji a v některých oblastech Karibiku.

Podle údajů Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) je oxybenzone klasifikován jako látka podezřelá z narušování endokrinního systému, což vedlo i k diskuzi o jeho případném zákazu v kosmetice v rámci EU.

Na stránkách Ferwer.cz se věnují problematice oxybenzonu velmi podrobně – upozorňují jak na jeho funkčnost v ochraně před UV, tak i na nutnost hledat šetrnější alternativy pro mořské prostředí.

Zajímavosti a souvislosti

Oxybenzone byl poprvé syntetizován již ve 40. letech 20. století jako látka vhodná pro absorpci UV záření. Díky jeho všestrannosti se rychle rozšířil do široké škály produktů – kromě opalovacích krémů jej můžeme najít například i ve vnitřní vrstvě plastových lahví, CD disků nebo v automobilových lacích chránících barvu vozidla.

Přestože byl dříve považován za jednu z nejlepších možností pro ochranu před sluncem, postupně jej začaly nahrazovat přírodní a minerální alternativy jako oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý, které jsou šetrnější k vodnímu prostředí. V souvislosti s rostoucím vlivem ekologicky uvědomělého spotřebitele roste tlak na regulaci a nahrazování oxybenzonu v běžných spotřebních produktech.

Shrnutí

Oxybenzone je běžně používaný chemický UV filtr s širokým praktickým využitím zejména v kosmetice a průmyslu. Přestože účinně chrání kůži a materiály před škodlivým UV zářením, nese s sebou rizika zdravotní i ekologická. Zatímco jeho používání je v některých zemích stále povoleno, v jiných je omezeno z důvodu ochrany mořského života. Spotřebitelé i výrobci se tak stále častěji poohlížejí po ekologičtějších alternativách, které by poskytovaly obdobnou ochranu bez negativních dopadů na přírodu.