Orličín indický (Aquilaria agallocha)

Další názvy: Agaru

Orličín indický: vzácná pryskyřice s vůní orientu

Orličín indický (Aquilaria agallocha), známý také jako agarové dřevo, oud, eaglewood nebo aloe dřevo, je vonná organická látka získávaná z tropického stromu rodu Aquilaria. Tato vysoce ceněná pryskyřice patří mezi přírodní organické látky bohaté na pryskyřičné sloučeniny a terpenoidy. Orličín se proslavil nejen svou jedinečnou aromatickou kompozicí, ale také jako surovina pro tradiční medicínu a parfémářství.

Díky své vzácnosti, unikátním chemickým vlastnostem a nezaměnitelnému aroma si orličín indický našel uplatnění v celé řadě průmyslových odvětví. V posledních letech vzrostl i zájem o jeho ekologické a etické získávání, čímž se stal středem pozornosti udržitelného využívání přírodních zdrojů.

Chemické vlastnosti

Pryskyřice obsahující orličín indický není jednoduchou chemickou sloučeninou, ale komplexní směsí organických molekul. Mezi hlavní složky patří seskviterpeny, chromony, silice a pryskyřičné kyseliny. Systematický název jako chemické látky se neuvádí, protože se jedná o přírodní směs spíše než o čistou sloučeninu. Z tohoto důvodu orličín nemá ani jednoznačné CAS číslo, ale často bývá při chemické klasifikaci spojován s jeho hlavními složkami, jako např. agarospirol (CAS: 18835-57-7).

Vzhledem k tomu, že jde o tmavou, mastnou a těžkou pryskyřici, variabilita jeho vzhledu je široká – od lepkavé hmoty po velmi tvrdé, tmavě hnědé až černé bloky. Vyznačuje se intenzivní, hlubokou a dřevitou vůní často přirovnávanou k ambře, s tóny kouře, medu a země. Pryskyřice se nerozpouští ve vodě, ale je rozpustná v organických rozpouštědlech jako je ethanol nebo hexan. Bod varu není přesně definovatelný, protože směs obsahuje látky s různou těkavostí.

Využití a aplikace

Nejznámější využití orličínu indického je v produkci prémiových parfémů a vonných kompozic. Jeho komplexní aroma je vysoce ceněné v arabském světě, jihovýchodní Asii a stále častěji i v západních niche parfémech. Používá se především jako tzv. základní (base) nota, poskytující stabilní a dlouhotrvající aroma.

V tradiční medicíně, zejména čínské a ajurvédské, je orličín používán jako sedativum, antispasmodikum a prostředek na podporu trávení. Výzkumy publikované např. v Journal of Ethnopharmacology potvrzují některé bioaktivní účinky extraktů z Aquilaria agallocha, včetně antioxidačních a protizánětlivých vlastností.

Další uplatnění nachází orličín i v náboženských rituálech, kde se pálením dřevité pryskyřice vytváří aromatický kouř použitý při meditaci a modlitbách. V některých kulturách se považuje za zprostředkovatele mezi světem lidí a duchů.

Přirozený výskyt a výroba

Orličín se přirozeně vytváří ve dřevě stromů rodu Aquilaria, zejména druhu Aquilaria agallocha (nyní častěji označovaného jako Aquilaria malaccensis), když je strom napaden určitými houbami nebo bakteriemi. Tento proces vede k produkci tmavé, aromatické pryskyřice jakožto obranné reakce stromu. Jen asi 10 % stromů v přírodě tuto přeměnu prodělává přirozeně, což zásadně přispívá k vysoké ceně suroviny.

Kvůli nadměrnému těžbě patří strom Aquilaria agallocha mezi ohrožené druhy a je chráněn podle úmluvy CITES. V reakci na tento problém se vyvíjí udržitelnější techniky kultivace, jako např. cílené „očkování" stromů specifickými mikroorganismy, které spouští tvorbu pryskyřice. Tímto způsobem lze produkovat agarové dřevo v kontrolovaných plantážích, aniž by docházelo k devastaci přírodních populací.

O tématu ekologické těžby a pěstování orličínu indického se zmiňuje např. i článek na Ferwer.cz: "Oud – poklad ukrytý ve dřevě", který poukazuje na snahy o šetrné získávání suroviny bez destrukce biotopů.

Bezpečnost a ekologie

Orličín indický je považován za bezpečný při externím použití, například v parfumerii nebo v kouřových formách. Nedoporučuje se však jeho přímá konzumace bez odborného dozoru. Vdechování v přiměřeném množství je běžné a bezpečné při rituálních praktikách nebo aromaterapii.

Z ekologického hlediska je však znepokojivý masivní úbytek přirozených populací stromů Aquilaria kvůli ilegální těžbě. Právě proto je důležité podpořit udržitelnou produkci na certifikovaných plantážích. Významné úsilí v tomto směru investují zejména výzkumné instituce v jihovýchodní Asii a programy podporované UNEP a WWF.

Zajímavosti nebo souvislosti

Orličín se zmiňuje už ve starověkých textových pramenech z Indie, Číny i Blízkého východu. Ve Védách a arabských lékařských spisech je uváděn jako "aloe wood" a byl považován za látku s duchovní silou i léčivými vlastnostmi. Už v 17. století bylo známo, že kilogram této pryskyřice může stát více než jeho váha ve zlatě.

Kvůli své ceně a vzácnosti se orličín často stává předmětem padělků. V parfémářství se proto používají i syntetické náhražky oudových tónů, které se snaží napodobit jeho vůni, avšak zcela jej nahradit nelze. Dnes je orličín klíčovým prvkem zejména v orientálních vůních vyšší cenové třídy.

Shrnutí / závěr

Orličín indický, známý jako agarové dřevo nebo oud, je přírodní vonná pryskyřice s bohatou historií a unikátními chemickými vlastnostmi. Jeho aroma fascinuje parfémářský svět stejně jako tradiční medicínu a duchovní praktiky. Vzhledem k ohroženosti původních populací a ekologickým hrozbám je klíčové zaměřit se na udržitelné formy jeho získávání. Orličín tak představuje nejen aromatický poklad, ale také výzvu k odpovědnému přístupu k přírodním zdrojům.