Noni (Morinda citrifolia)

Další názvy: Awl Tree, Brimstone Tree, Beach Mulberry, Canary Wood, East Indian Mulberry, Cheese Fruit, Grand Morinda, Forbidden Fruit, Hog Apple, indická moruše

Skóre škodlivosti: 1 (Přírodní látky)

Co je Noni (Morinda citrifolia): plod s chemickým a léčivým potenciálem

Noni, známé také jako Morinda citrifolia, je tropická rostlina z čeledi mořenovitých. Botanický název Morinda citrifolia se vztahuje na keř či malý strom původem z jihovýchodní Asie a Tichomoří, jehož plody i další části jsou bohaté na bioaktivní látky. V anglicky mluvících zemích se často setkáme s názvem "noni fruit” nebo "Indian mulberry”. Rostlina si získala pozornost jak v tradičním léčitelství, tak i v moderním vědeckém výzkumu díky svým možným terapeutickým účinkům.

Díky obsahu alkaloidů, flavonoidů a dalších sekundárních metabolitů je Noni často zkoumáno z hlediska zdravotních výhod. Používá se v doplňcích stravy, potravinářství a přírodní kosmetice. Jedním z podstatných aspektů této rostliny je její chemické složení, které napomáhá jejímu všestrannému využití.

Chemické vlastnosti

Plod noni i jeho listy obsahují řadu bioaktivních sloučenin, včetně skopoletinu, damnakantalu, alizarinu, morindinu a xeroninu – i když posledně jmenovaná látka není dosud plně charakterizována a její existence je stále předmětem diskusí. Z hlediska chemické klasifikace se v noni nachází látky ze skupiny flavonoidů, iridoidů, sacharidů a lignanů.

Mezi hlavní identifikované látky patří např. skopoletin (CAS: 92-61-5) – chemicky známý jako 6-methoxy-7-hydroxykumarin, vykazující antioxidační a protizánětlivé účinky. Dále je velmi významný damnakantal (CAS: 5610-25-7), antrachinonová sloučenina se zajímavými protirakovinnými vlastnostmi.

Plod noni má výrazný zápach, který je někdy přirovnáván k zrajícímu sýru. Má žlutavě bílou barvu, je dužnatý a obsahuje množství malých semen. Vzhledem k obsahu různorodých organických kyselin je plod kyselý a hořký. Sušené části rostliny, především listy a kořen, se někdy extrahují v ethanolu nebo vodě za účelem přípravy bylinných tinktur, čajů či extraktů.

Využití a aplikace

V tradiční polynéské medicíně se noni používá již po staletí. Dnes je její plod hojně využíván v potravinových doplňcích, džusech, prášcích nebo kapslích. Z vědeckého hlediska se výtažky z noni zkoumají zejména pro své antioxidanty, antimykotické a antibakteriální účinky, jak potvrzují i studie publikované v Journal of Ethnopharmacology.

Ve farmacii se některé extrakty zpracovávají jako podpora imunitního systému nebo jako doplňková terapie při zánětlivých stavech. V kosmetickém průmyslu se olej z noni a výtažky z listů používají pro své zklidňující a regenerační účinky na pokožku, jak je uvedeno například v lexikonu noni na Ferwer.cz.

Také potravinářský průmysl využívá noni jako funkční složku do smoothies a výživných nápojů – i přesto, že chuť plodu není univerzálně vnímaná jako příjemná. Významnou roli hraje také v oblasti alternativní medicíny a wellness produktů, kde je ceněna pro široké spektrum fytochemikálií.

Přirozený výskyt a výroba

Noni pochází z regionu jihovýchodní Asie, zejména z Indonésie, Indie a oblasti Tichomoří. Dnes se pěstuje také na Havaji, v Karibiku, Jižní Americe a dokonce i v některých částech Afriky. Rostlina je přizpůsobena vlhkému a teplému podnebí, kvete a rodí plody celoročně.

Plody noni se po sklizni obvykle fermentují nebo suší. Fermentace slouží k rozkladu některých méně příjemných složek a zvýraznění bioaktivních látek. Výsledná hmota se následně může lisovat na šťávu nebo sušit a mlet jako prášek. Výtažky z listů, kořenů a kůry se získávají pomocí etanolové nebo vodní extrakce. Noni je tedy z ekologického hlediska výhodné – rostlina dorůstá rychle a má vícenásobné možnosti zpracování, což z ní činí udržitelný zdroj.

Bezpečnost a ekologie

Přestože je Noni obecně považována za bezpečnou, existují určité výhrady zejména při nadměrné konzumaci koncentrovaných extraktů. Byly popsány případy poškození jater u citlivých jedinců – především u osob s predispozicí či při dlouhodobém užívání vysokých dávek. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) proto doporučuje konzumaci jen v přiměřeném množství a u registrovaných výrobků monitorovaných kontrolními orgány.

Z hlediska ekologie se jedná o nenáročnou rostlinu, která nepotřebuje intenzivní chemické ošetření. Snadno se pěstuje v tropických a subtropických oblastech. Produkce noni má nízkou uhlíkovou stopu, a to zejména při organickém pěstování bez použití pesticidů, které bývá preferované v bio certifikovaných produktech – například v ekologicky zaměřených oblastech, o nichž se píše i ve článku o přírodních doplňcích na blogu Ferwer.

Zajímavosti a souvislosti

Noni si získalo pozornost západního světa především v 90. letech 20. století, kdy došlo k jeho masivní komercializaci především přes havajské produkty. Dříve však byla rostlina považována za "hladové jídlo” – tedy potravinu sbíranou ve válečných obdobích nebo v obdobích neúrody.

Mnoho domorodých kultur v oblasti Polynésie, Mikronésie i jihovýchodní Asie dodnes používá listy noni k léčbě kožních poranění, zatímco vnitřní užívání šťávy z plodu je typické například na Tahiti. Vědecký zájem o noni pokračuje – v současnosti probíhá výzkum ohledně účinků látky damnacanthalu při inhibici nádorových buněk a také vlivu skopoletinu na regulaci krevního tlaku.

Shrnutí a závěr

Noni (Morinda citrifolia) představuje fascinující přírodní zdroj bioaktivních látek, které našly uplatnění v potravinářství, kosmetice i doplňkové medicíně. Rostlina obsahuje řadu flavonoidů, alkaloidů a antioxidantů, díky nimž je její využití tak různorodé.

Ať už jde o fermentovaný džus, bylinné čaje nebo přírodní kosmetické produkty, noni zůstává cenným článkem mezi tradičními surovinami a moderní fytoterapií. Při zodpovědném přístupu k užívání představuje přínos jak pro zdraví, tak i pro udržitelný přístup k přírodním zdrojům.