Neomycin sulfate

Další názvy: Framycetin, Biosol, Neloate, Nivemycin, Fradiomycin, Pimavecort, Neomas, Sofra-Tulle, Mycifradin sulphate, Neomin, Soframycin, Myacyne, Neomycin undecylenate, Vonamycin Powder V, Mycifradin, Neomixr 325, neomixr AG 325

Skóre škodlivosti: 5 (Nebezpečné látky)

Neomycin sulfate: antibiotická látka s širokým využitím

Neomycin sulfate, známý také jako neomycini sulfas či síran neomycinu, je účinné antibiotikum ze skupiny aminoglykosidů. Tento ve vodě dobře rozpustný bílý prášek je běžně využíván především ve farmacii a medicíně k léčbě bakteriálních infekcí. V anglické literatuře je označován jako Neomycin sulfate a registrován pod CAS číslem 1405-10-3.

Chemické vlastnosti

Síran neomycinu je organická sloučenina se složeným chemickým vzorcem, který odpovídá rovnici: C23H46N6O13·2(H2SO4). Jedná se o bílý až nažloutlý krystalický prášek bez výrazného zápachu, který je dobře rozpustný ve vodě a prakticky nerozpustný v organických rozpouštědlech, jako je alkohol nebo ether.

Neomycin samotný je směs několika strukturálně podobných aminoglykosidových antibiotik, přičemž nejvýznamnější je složka neomycin B. Látka není těkavá a její bod tání je z důvodu rozkladu při zahřívání obtížné stanovit. Ve vodném prostředí vytváří stabilní, mírně kyselý roztok. Neomycin sulfate je obvykle dodáván ve formě hydrátu (nejčastěji heptahydrátu), což zvyšuje jeho stabilitu a biologickou dostupnost při topickém nebo perorálním použití.

Využití a aplikace

Neomycin sulfate má široké využití zejména ve zdravotnictví. Nejčastěji se používá jako topické antibiotikum – najdeme ho v mastích, krémech, ušních kapkách či očních roztocích. Díky svému širokému spektru účinku proti grampozitivním i gramnegativním bakteriím je oblíbenou složkou ve směsných přípravcích využívaných na kožní infekce, záněty uší nebo infikované rány.

Ve veterinární medicíně se používá k léčbě infekcí u hospodářských zvířat, stejně jako součást krmných doplňků ve výjimečných případech (a pod legislativní kontrolou) pro prevenci střevních infekcí. Kvůli svému působení na střevní mikroflóru je také využíván při přípravě pacientů před chirurgickými zákroky na střevě ve formě perorálního podání, kdy působí lokálně ve střevním traktu a snižuje bakteriální zátěž.

V některých případech se neomycin sulfate uplatňuje i v laboratořích při selekci geneticky upravených buněk, kde slouží jako selekční činidlo díky své schopnosti inhibovat syntézu bílkovin u citlivých buněk.

Přirozený výskyt a výroba

Neomycin byl poprvé izolován v roce 1949 z půdní bakterie Streptomyces fradiae, patřící do řádu aktinomycet. Tyto mikroorganismy jsou známé svou schopností produkovat různá antibiotika a přirozenou formou se vyskytují v půdě.

Průmyslová výroba probíhá fermentací za řízených podmínek, kde se kultivuje Streptomyces fradiae. Po fermentaci následuje izolace účinné látky, její čištění a neutralizace síranem k výrobě finálního produktu – síranu neomycinu. Tento proces vyžaduje přísnou mikrobiologickou kontrolu a řadu purifikačních kroků, aby bylo dosaženo farmaceutické kvality.

Bezpečnost a ekologie

Neomycin sulfate je účinná a obecně bezpečná látka při topickém použití, avšak při systemickém nebo častém podání může vyvolat nežádoucí účinky. Mezi nejčastější patří alergické reakce, podráždění pokožky, a při perorálním podání může ovlivnit střevní mikroflóru. Dlouhodobé nebo neopatrné užívání může vést k nefrotoxicitě (poškození ledvin) a ototoxicitě (poškození sluchu), což je typické pro aminoglykosidy jako celek.

Kvůli těmto rizikům není vhodné tento lék užívat bez lékařského dohledu. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) i americká FDA doporučují omezené a cílené užívání, aby se předešlo nástupu antimikrobiální rezistence.

Z environmentálního pohledu může být problémem emise do vody a půdy v důsledku nesprávné likvidace. Studie ukazují, že aminoglykosidy, včetně neomycinu, mohou ovlivnit mikrobiální rovnováhu v ekosystémech. Podle informací dostupných na webu Ferwer.cz je důležité při používání antibakteriálních látek hledat rovnováhu mezi efektivitou a dopadem na zdraví a životní prostředí.

Zajímavosti a souvislosti

Neomycin byl objeven americkým mikrobiologem Selmanem Waksmanem, který za svůj přínos v oblasti antibiotik obdržel Nobelovu cenu. Jeho jméno je spojeno i s dalšími slavnými antibiotiky, jako je streptomycin.

Je zajímavým faktem, že neomycin sulfate byl dlouhou dobu součástí známých dezinfekčních sprejů a přípravků pro domácí použití. Typickým zástupcem je tzv. "trojkombinační mast" s obsahem neomycinu, bacitracinu a polymyxinu B, známá z lékáren jako účinný přípravek na běžné odřeniny. V současné době se však kvůli zvýšené opatrnosti vůči přecitlivělosti na antibiotika a rizikům alergií jeho podíl v některých volně prodejných přípravcích omezuje.

Na blogu Ferwer.cz se diskutuje problematika běžně používaných antibakteriálních látek v kosmetice a péči o pokožku, kde může dlouhodobé používání antibiotik v tělové či pleťové kosmetice narušit přirozenou mikroflóru kůže.

Shrnutí

Neomycin sulfate je širokospektré antibiotikum ze skupiny aminoglykosidů, využívané především v medicíně pro lokální léčbu bakteriálních infekcí. Díky své účinnosti a relativně nízké ceně má pevné místo v dermatologii, otorinolaryngologii i veterinární medicíně. Současně ale vyžaduje obezřetné zacházení kvůli riziku nežádoucích účinků a vlivu na životní prostředí. Jeho význam spočívá ve schopnosti rychle a cíleně zasáhnout bakteriální infekce, což z něj činí i přes určitá omezení důležitou součást moderní farmakoterapie.