Mrkev obecná (Daucus carota)

Další názvy: Carrot

Mrkev obecná: přírodní zdroj živin, vůní a antioxidantů

Mrkev obecná (latinsky Daucus carota) je známá především jako kořenová zelenina s typickou oranžovou barvou. Za tímto nenápadným vzhledem však stojí bohatá chemická skladba plná biologicky aktivních látek, jako jsou karotenoidy, vitaminy, éterické oleje a fenolové sloučeniny. Tato rostlina, patřící do čeledi miříkovitých (Apiaceae), má široké využití nejen v potravinářství, ale i v kosmetice a tradiční medicíně.

Ať už hovoříme o mrkvi obecné, divoké mrkvi nebo Daucus carota, jedná se o biologický druh, jehož chemická rozmanitost a bioaktivní složky z ní činí cenný přírodní zdroj jak pro lidské zdraví, tak pro technologické aplikace v různých průmyslových odvětvích.

Chemické vlastnosti

Mrkev obecná je komplexní biologický materiál, jehož chemická skladba se liší podle kultivaru, půdy či fáze zralosti. Systematický název pro divokou formu je Daucus carota L., zatímco pěstovaný druh se označuje jako Daucus carota subsp. sativus. Jelikož se nejedná o jednotlivou chemickou sloučeninu, ale o rostlinný organismus, nelze jí přiřadit jednotný chemický vzorec nebo CAS číslo.

Hlavními aktivními látkami v kořeni jsou:

Karotenoidy — zejména β-karoten (C40H56), který je prekurzorem vitaminu A a zodpovídá za oranžové zabarvení.
Fenolické látky — jako kyselina chlorogenová a kávová, mající antioxidační vlastnosti.
Silice — mrkvový olej obsahuje komponenty jako daucen, α-pinene, limonen nebo carotol zabezpečující charakteristickou vůni.
Cukry — hlavně sacharóza, glukóza a fruktóza.

Kořen mrkve má pevné skupenství, oranžovou až fialovou barvu (dle odrůdy) a nasládlou chuť. Vůně čerstvé mrkve je částečně dána těkavými terpenickými sloučeninami. Významné jsou i rozpustné vlákniny, antioxidanty a vitaminy skupiny B, C a E.

Využití a aplikace

Mrkev obecná najde uplatnění především v:

Potravinářství — jako surovina bohatá na β-karoten, vlákninu a cukry; používá se čerstvá, vařená, ve džusech nebo jako sušený extrakt.
Kosmetice — výtažky z mrkve (zejména olej z mrkvových semen) se přidávají do krémů, olejů a šamponů pro své regenerační a antioxidační účinky. Karotenoidy působí jako přírodní tonikum a ochrana před UV zářením. Mrkvový olej je oblíbenou složkou v přírodní kosmetice, jak uvádí i blog Ferwer.
Farmacii a doplňcích stravy — sušený mrkvový prášek i extrakty slouží jako zdroj vitaminů a antioxidantů. Studie publikované v časopise Nutrients ukazují na přínos mrkvových sloučenin při prevenci zánětlivých onemocnění a rakoviny.
Aromaterapii — éterický olej z mrkve (Daucus carota oil) se používá pro svojí zemitou, kořenitou vůni s relaxačními účinky.
Průmyslové fermentaci — díky obsahu sacharidů je mrkev vhodným substrátem pro získávání bioetanolu nebo laktobacilních kultur.

Přirozený výskyt a výroba

Divoká forma mrkve (Daucus carota subsp. carota) pochází původně z oblasti Středomoří a jihozápadní Asie. Dnes se vyskytuje jako planá bylina v celé Evropě a Asii. Pěstovaná forma mrkve byla domestikována pravděpodobně v Afghánistánu a přes Persii a starověký Egypt se šířila do Evropy.

Výroba mrkvových extraktů a olejů probíhá lisováním ze semen nebo extrakcí z kořenů pomocí nepolárních rozpouštědel nebo CO₂. Moderní techniky využívají superkritickou extrakci pro zachování spektra terpenických látek a karotenoidů při nízkých teplotách.

V potravinářském průmyslu se z čerstvé nebo sušené mrkve připravují koncentráty, marmelády, instantní směsi a sušené zeleninové příměsi. Biotechnologické firmy využívají mrkev jako výchozí surovinu pro izolaci barviv nebo bioaktivních sloučenin pro nutraceutika.

Bezpečnost a ekologie

Mrkev obecná je obecně považována za bezpečnou a zdravotně prospěšnou rostlinu. Konzumace kořene i jeho výtažků je běžná a bez rizika toxicity, pokud nejsou použité extrémní dávky. Výjimkou může být mrkvový olej z nezpracovaných semen, který v koncentrované formě není určen ke konzumaci a může u citlivých jedinců vyvolávat podráždění pokožky.

V ekologickém kontextu je pěstování mrkve šetrné k půdě, zejména v bio kvalitě bez pesticidů. Mrkev pomáhá provzdušňovat půdu a herbage (nať) může být využita jako krmivo nebo mulč. Produkty z mrkve se snadno biodegradují a nezanechávají dlouhodobé stopy v životním prostředí.

Zajímavosti a souvislosti

Mrkev byla historicky ceněna dle své barvy. Původně existovaly pouze fialové a bílé variety — oranžová mrkev byla kultivována až v 16. století v Nizozemsku, údajně na počest oranžského rodu. Dnes existuje více než 40 druhů kultivarů s různou barvou a chemickým složením.

Zajímavý je také výzkum fytochemikálií z mrkve, které vykazují antioxidativní a protizánětlivé účinky. Například falkarinol, přírodní pesticid obsažený v mrkvi, má dle výzkumu z Journal of Agricultural and Food Chemistry potenciální protirakovinné účinky.

Divoká mrkev (Daucus carota subsp. carota) je zároveň hostitelskou rostlinou řady opylovačů a v přirozeném prostředí přispívá k biodiverzitě, což jí zajišťuje zvláštní místo i v ekologických zemědělských systémech.

Shrnutí

Mrkev obecná (Daucus carota) není pouhou kořenovou zeleninou, ale bohatým zdrojem bioaktivních látek s různorodým uplatněním v potravinářství, medicíně i kosmetice. Její chemické složení je složité a velmi cenné z hlediska výživy i technologických aplikací. Díky bezpečnosti, snadné dostupnosti a ekologickému profilu je mrkev vysoce ceněnou rostlinou jak v běžném životě, tak ve specializovaných odvětvích.