Lead Acetate

Další názvy: Octan olovnatý, olověný cukr

Octan olovnatý: vlastnosti, využití a bezpečnostní aspekty

Octan olovnatý, známý také pod názvy acetát olovnatý, olovnatý diacetát nebo pod anglickým názvem Lead(II) acetate, je anorganická sloučenina klasifikovaná jako sůl těžkého kovu. Její chemický vzorec je Pb(C₂H₃O₂)₂, běžně se označuje i zkráceným vzorcem Pb(CH₃COO)₂. Tato látka má chemické i historické využití, avšak kvůli své toxicitě podléhá přísným regulacím a omezením. Její CAS číslo je 301-04-2.

Chemické vlastnosti

Octan olovnatý je bílá až bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě i etanolu. V suchém stavu je bez zápachu, ale ve vlhkém může mírně páchnout po octu díky přítomnosti acetátu. V přírodě se nevyskytuje volně, protože olovo se běžně váže na sírany nebo uhličitany.

Z chemického hlediska je octan olovnatý dihydrát nejčastější formou, s chemickým vzorcem Pb(CH₃COO)₂·2H₂O. Má teplotu tání přibližně 80 °C a varem se rozkládá. Jeho vodný roztok má mírně kyselou reakci a snadno tvoří komplexní sloučeniny s dalšími ionty nebo ligandy.

Využití a aplikace

V minulosti se octan olovnatý hojně používal ve farmacii a kosmetice, převážně díky svým sladkým vlastnostem – býval znám jako „cukr olova". Sladkost dodávala výrobkům chuťovou přitažlivost, což bylo ale nebezpečné – i malé množství olova může být toxické. Historicky se látka využívala jako přísada do vín, dokud nebyla její toxicita plně pochopena.

Dnes se uplatnění octanu olovnatého omezilo především na specializované technické a laboratorní aplikace. Používá se například:

jako činidlo pro srážení bílkovin v analytické chemii
pro barvení vlasů v některých klasických přípravcích pro muže (tzv. „lead-based hair dyes")
v organické syntéze jako katalyzátor nebo prekurzor jiných olovnatých sloučenin
ve výrobě některých keramických glazur a uměleckých pigmentů

Podle informací z webu Ferwer lze látky na bázi olova najít ve starší kosmetice nebo produktech importovaných z méně regulovaných trhů, což podtrhuje nutnost číst složení výrobků pečlivě.

Přirozený výskyt a výroba

Octan olovnatý není přirozeně se vyskytující látkou – vzniká výhradně synteticky. Průmyslová výroba probíhá reakcí oxidů nebo kovového olova s kyselinou octovou, což vede ke vzniku olovnaté soli. Typickým příkladem je zahřívání olova v přítomnosti kyseliny octové za přístupu kyslíku, čímž vznikne octan olovnatý dihydrát.

Důraz je kladen na čistotu vstupních surovin, protože kontaminace jinými kovy nebo nečistotami může vést ke změně reaktivnosti nebo stability výsledného produktu.

Bezpečnost a ekologie

Octan olovnatý je vysoce toxický, zejména při dlouhodobém nebo opakovaném kontaktu. Olovo jako těžký kov se hromadí v těle a poškozuje nervovou soustavu, ledviny a oběhový systém. Největší riziko představuje orální expozice, ale i dermální absorpce může být nebezpečná, zejména při delším kontaktu.

U dětí může olovo způsobit nerozpoznatelné neurologické poškození, problémem je proto i velmi malé množství. Případy otravy byly dokumentovány například u dětí vystavených starým hračkám nebo barvám obsahujícím olovo. Produkty s obsahem této látky jsou proto v EU i USA přísně regulovány.

Z environmentálního hlediska je octan olovnatý škodlivý pro vodní organismy a hromadí se v sedimentech. Proto je potřeba s ním nakládat podle předpisů pro nebezpečný odpad. Více o ekologických rizicích olovnatých sloučenin lze nalézt v materiálech Evropské agentury pro chemikálie (ECHA).

Zajímavosti a souvislosti

Historické použití octanu olovnatého je fascinujícím příkladem nechtěné toxicity. V antickém Římě byl octan olovnatý známý jako "sugar of lead", protože dodával sladkou chuť vínům a sirupům. Ironií osudu je, že někteří historikové považují chronické otravy olovem za jeden z faktorů, které oslabily římskou populaci ve vrcholném období Římské říše.

Ve viktoriánské Anglii byla látka obsažena v pleťových krémech a vlasových barvách. Až s pokrokem toxikologie a regulací kosmetických složek bylo její používání výrazně omezeno. V některých tradičních recepturách se však objevuje dodnes, což lze doložit například u některých kultovních pánských přípravků v USA.

Z laboratorního hlediska je zajímavá i schopnost octanu olovnatého tvořit stabilní komplexy, což má význam např. při studiu ligandových výměn v koordinační chemii.

Shrnutí

Octan olovnatý je chemická látka s bohatou historií a širokou škálou aplikací, od dávné gastronomie po moderní laboratorní využití. Přestože má specifické chemické vlastnosti umožňující zajímavé uplatnění, jeho vysoká toxicita zcela mění pohled na jeho bezpečnost a ekologický dopad. Dnes se používá výhradně v regulovaném průmyslovém prostředí nebo výzkumu. Jeho znalost však zůstává důležitá pro všechny, kdo se zajímají o chemii, historii vědy nebo bezpečnost materiálů v každodenním životě.