Lapačo červené (Tabebuia impetiginosa)

Další názvy: Tabebuia impetiginosa, lapacho, inka tee, rudé lapačo

Lapačo červené: přírodní poklad z jihoamerických pralesů s mnohostrannými účinky

Lapačo červené (Tabebuia impetiginosa), známé také jako pau d'arco, taheebo nebo lapacho, je tropický strom původem z Jižní Ameriky, jehož kůra je po staletí ceněna pro své unikátní chemické složení a léčivé vlastnosti. Tento přírodní produkt patří mezi rostlinné substance bohaté na bioaktivní sloučeniny, jako jsou naftochinony – zejména lapachol a beta-lapachon – které jsou odpovědné za širokou škálu biologických účinků.

Ve fytoterapii i alternativní medicíně se lapačo používá jako doplněk se silnými antioxidačními a imunostimulačními účinky. V posledních desetiletích roste zájem o jeho využití i v moderním výzkumu díky jeho potenciálním protinádorovým a antimikrobiálním vlastnostem.

Chemické vlastnosti

Systematický název jedné z hlavních účinných látek obsažených v kůře lapača je 2-hydroxy-3-(3-methyl-2-butenyl)-1,4-naftochinon (lapachol). Její chemický vzorec je C15H14O3. Další významnou sloučeninou je beta-lapachon (C15H14O3), což je izomer lapacholu se silnými biologickými účinky.

Obě tyto látky se řadí mezi naftochinony, skupinu aromatických sloučenin odvozených od naftalenu. V čisté podobě je lapachol žlutá až oranžově hnědá krystalická látka s charakteristickou dřevitou vůní. Lapachol je špatně rozpustný ve vodě, ale dobře v ethanolu a dalších organických rozpouštědlech. Teplota tání lapacholu se pohybuje kolem 130–132 °C.

Ve své přírodní formě se účinné látky nacházejí v lýku a kůře stromu Tabebuia impetiginosa, které se suší a používají zejména pro přípravu nálevů, tinktur nebo extraktů. Rostlina nepatří mezi běžně syntetizované chemické látky – převážná většina přípravků pochází z přirozené sklizně.

Využití a aplikace

Nejčastější využití lapača je ve fytoterapii, doplňcích stravy a tradiční medicíně, zejména v jihoamerickém léčitelství, kde se extrakty z kůry používají již stovky let. Moderní výzkum potvrzuje, že lapachol a beta-lapachon mají antioxidační, antibakteriální, protizánětlivé a potenciálně protinádorové účinky.

V některých zemích se lapačo používá jako podpora při léčbě infekčních onemocnění, kandidózy, zánětů močových cest nebo artritidy, což je důsledkem jeho antimikrobiálních vlastností. Laboratorní studie publikované například v časopise Molecules naznačují i cytotoxické účinky vůči některým typům nádorových buněk, což vedlo k vývoji derivátů beta-lapachonu pro výzkum v oblasti rakoviny.

Díky přirozené horké, dřevité chuti se lapacho používá také jako bylinný čaj – bez kofeinu, vhodný pro citlivé jedince, a stále častěji se objevuje v sortimentu ekologických a přírodních obchodů jako například v sekci zdravého životního stylu na ferwer.cz.

Přirozený výskyt a výroba

Strom Tabebuia impetiginosa roste především v tropických oblastech Jižní Ameriky – zejména v Brazílii, Paraguayi a Argentině. Patří do čeledi trubačovité (Bignoniaceae) a dorůstá výšky až 30 metrů. V období květu ho zdobí nápadné růžové až purpurové květy, avšak terapeuticky cenná je zejména vnitřní kůra, tzv. lýko.

Sklizeň probíhá šetrně – odkorněním větví, aby bylo umožněno další přežití stromu. Sušená kůra se mele nebo drtí a je dále zpracovávána, nejčastěji macerací ve vodě nebo lihu. Průmyslová výroba extraktů podléhá přísné kontrole kvůli obsahu aktivních látek, kterých koncentrace může být vlivem stanoviště a podmínek proměnlivá.

Naftochinony jako lapachol se z přírodního materiálu izolují extrakcí a následně se případně čistí krystalizací. Syntetická výroba těchto látek je možná, ale kvůli nákladnosti a složitosti není průmyslově rozšířená.

Bezpečnost a ekologie

Ačkoli lapačo červené bývá považováno za přírodní látku s nízkou toxicitou, některé studie upozorňují na možný výskyt nežádoucích účinků při vysokém dávkování, zejména gastrointestinální potíže nebo alergické reakce. Lapachol má navíc v některých studiích zvířecích modelů vykázané potenciálně mutagenní nebo embryotoxické účinky, a proto se nedoporučuje užívat v těhotenství nebo při kojení.

Jelikož se jedná o produkt získávaný z volně rostoucích stromů, může intenzivní sklizeň vést k ekologickým rizikům, pokud není těžba prováděna udržitelným způsobem. Některé zdroje proto podporují využívání surovin pocházejících z certifikovaných sběrů nebo ekologického zemědělství.

V Evropské unii je pau d'arco regulováno jako doplněk stravy, nikoliv jako léčivo, a jeho prodej podléhá určitým podmínkám ohledně obsahu aktivních složek a značení.

Zajímavosti nebo souvislosti

Lapačo červené bylo používáno již v předkolumbovské době mezi domorodými kmeny Inků a Kallawayů, kteří kůru nazývali „stromem života" a připisovali jí schopnost bojovat se všemi formami infekce. V tradiční medicíně se připravoval nálev nebo vývar z lýka, podobný čaji, nazývaný též „inkovský čaj".

V moderní době se jeho využití rozšířilo zejména díky zájmu o přírodní léčbu a alternativní terapii. Mnoho biobazarů, specializovaných ekologických e-shopů a veganských blogů pravidelně zařazuje lapacho do seznamu doporučených adaptogenů či imunostimulantů, jak je uvedeno například v článku na ferwer.cz o látkách podporujících imunitu.

Z vědeckého hlediska zůstává lapačo atraktivním objektem výzkumu: například v publikaci NCBI se hodnotí potenciál beta-lapachonu jako možného protirakovinného kandidáta, zejména díky jeho schopnosti ovlivnit mitochondriální funkce v nádorových buňkách.

Shrnutí / závěr

Lapačo červené (Tabebuia impetiginosa) je jedinečný přírodní zdroj bioaktivních látek, které díky svým antimikrobiálním, antioxidačním i protinádorovým účinkům nacházejí uplatnění především v oblasti přírodní medicíny. Hlavními aktivními složkami jsou naftochinony, zejména lapachol a beta-lapachon, které se stále více zkoumají i v kontextu farmaceutického výzkumu.

Ať už se s lapačem setkáme jako s bylinným čajem, tinkturou nebo součástí doplňku stravy, jeho význam spočívá v přirozené kombinaci účinnosti s tradičním využitím - s potenciálem pro budoucnost i hlubokými kořeny v historii.