Kyselina octová (Acidum aceticum)

Další názvy: Acetic Acid, Acidum aceticum concentratum, Acidum aceticum glaciale

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Kyselina octová: Základní kyselina přírody i průmyslu

Kyselina octová, známá také pod svým latinským názvem Acidum aceticum, je slabá karboxylová kyselina, která je klíčovou složkou octa. Patří mezi nejčastěji využívané organické kyseliny v každodenním životě i v chemickém průmyslu. Vedle názvu kyselina octová se můžeme setkat i s názvy etanová kyselina nebo jednoduše ocet (v případě zředěného roztoku). Ve vědecké literatuře bývá označena pod CAS číslem 64-19-7 a pod anglickým názvem acetic acid.

Chemické vlastnosti

Systematický název této sloučeniny je kyselina etanová a její chemický vzorec je CH₃COOH. Za běžných podmínek jde o čirou, bezbarvou kapalinu s ostrým, pronikavým zápachem připomínajícím ocet. Má relativně nízký bod varu – 118,1 °C – a je dobře mísitelná s vodou i většinou organických rozpouštědel.

Kyselina octová patří do skupiny karboxylových kyselin a je slabší než silné minerální kyseliny, jako je například kyselina sírová. Přesto vykazuje dostatečnou kyselost na to, aby reagovala s zásadami, kovy nebo uhličitany za vzniku solí zvaných acetáty.

V přírodě se kyselina octová běžně vyskytuje jako vedlejší produkt anaerobního kvašení, například při rozkladu sacharidů kvasinkami. Její přirozený výskyt lze zaznamenat ve zrajících potravinách, fermentovaných nápojích nebo v některých tělních tekutinách živočichů.

Využití a aplikace

Kyselina octová má široké spektrum použití, které pokrývá potravinářství, domácnost, průmysl i farmaceutický sektor.

V potravinářství se nejčastěji používá ve formě stolního octa, kde je obvykle přítomna v koncentraci 4–8 %. Ocet slouží jako konzervant, ochucovadlo a také jako přírodní antibakteriální látka. Její E kód je E260.

V domácnosti se kyselina octová využívá také jako šetrný a ekologický čisticí prostředek – její schopnost rozpouštět vodní kámen, neutralizovat pachy a eliminovat bakterie se osvědčuje například při čištění koupelen nebo kuchyní. Využití přírodních kyselin v ekologických čisticích prostředcích je dobře popsáno například v článku o čištění bez chemie na blogu Ferwer.cz.

V chemickém průmyslu slouží jako výchozí surovina při výrobě acetátu celulózy, octanu vinylu, acetanilidu nebo esterů používaných v parfémářství. V těchto případech se kyselina octová často používá ve vysoce koncentrované podobě, známé jako koncentrovaná kyselina ledová ("glacial acetic acid"), která krystalizuje při teplotě pod 16,6 °C.

Ve farmacii se využívá k výrobě léčiv s antifungálním a antibakteriálním účinkem, případně v přípravcích na ošetření kůže a infekcí vnějších zvukovodů.

Přirozený výskyt a výroba

Přirozeně se kyselina octová tvoří jako vedlejší produkt biologických procesů, zejména při kvašení cukrů octovými bakteriemi rodu Acetobacter. Tento proces je klíčem k výrobě tradičního octa z vína, jablek nebo obilovin, kdy se ethanol přeměňuje na kyselinu octovou za přístupu vzduchu.

Průmyslově se dnes kyselina octová vyrábí především synteticky — buď oxidací acetaldehydu nebo karbonylací methanolu za přítomnosti katalyzátoru (např. rhodia nebo iridia). Tato metoda je účinná a umožňuje výrobu kyseliny octové ve velkém měřítku s vysokou čistotou.

Bezpečnost a ekologie

Zředěná kyselina octová (např. kuchyňský ocet) je při běžném použití zdraví neškodná, zato koncentrovaná forma představuje korozivní a dráždivou látku, která může při kontaktu s pokožkou nebo sliznicemi způsobit popáleniny. Při manipulaci s koncentrovanou kyselinou octovou jsou nutné ochranné pomůcky a zajištění dostatečného větrání.

Z ekologického hlediska je kyselina octová biologicky odbouratelná a nezanechává v prostředí dlouhodobé toxické zbytky. Proto bývá často doporučována jako alternativní čistič oproti agresivním syntetickým chemikáliím. Tento přístup podporují i ekologicky smýšlející domácnosti, které volí přípravky s ověřeným složením například ze sortimentu šetrné domácnosti prezentovaného v lexikonu Ferwer.cz.

Zajímavosti a souvislosti

Kyselina octová je látka, se kterou se setkáváme zcela běžně v domácnosti – například při nakládání okurek, přípravě salátových zálivek nebo běžném úklidu. Je to zároveň látka s bohatou historií – ocet byl znám už lidem ve starověku, kdy vznikal spontánním zkysnutím vína.

Název „ocet" samotný pochází z latinského „acetum", což souvisí i s názvem kyseliny. V chemickém názvosloví se slovo „acetát" používá pro soli a estery této kyseliny – ty tvoří základ celé škály derivátů využitelných v chemii i biologii.

V roce 1847 se německému chemikovi Hermannovi Kolbemu podařilo jako prvnímu syntetizovat kyselinu octovou z anorganické látky (methanu), čímž přispěl k rozvoji organické syntézy a průmyslové chemie.

Shrnutí

Kyselina octová je všestranná organická kyselina, známá zejména jako účinná složka stolního octa. Je cenná pro širokou škálu aplikací v potravinářství, průmyslu i domácnosti. Její schopnost konzervace, dezinfekce i tvorby derivátů ji činí nepostradatelnou součástí chemického světa. Ačkoliv ve vysoce koncentrované podobě může být nebezpečná, při rozumném použití je užitečnou a šetrnou látkou vhodnou i do ekologické domácnosti.