Kyselina jantarová (Succinic Acid)

Kyselina jantarová: přírodní kyselina s širokým uplatněním v průmyslu i biologii

Kyselina jantarová, známá také pod systematickým názvem butandiová kyselina nebo anglickým názvem succinic acid, je organická sloučenina patřící mezi dikarboxylové kyseliny. Díky svým biologickým i technologickým vlastnostem se kyselina jantarová stala vyhledávanou látkou jak v chemickém průmyslu, tak ve farmacii a přírodní kosmetice. V přírodě se vyskytuje například v jantaru, což jí také propůjčuje její tradiční český název.

Chemické vlastnosti

Kyselina jantarová má molekulový vzorec C₄H₆O₄ a strukturu tvořenou čtyřuhlíkatým řetězcem zakončeným dvěma karboxylovými skupinami (-COOH). Její systematický název je kyselina butandiová, CAS číslo této sloučeniny je 110-15-6.

Za běžných podmínek má podobu bílých krystalických pevných látek bez výrazného zápachu. Je dobře rozpustná ve vodě, což umožňuje její snadné aplikace v kapalných systémech. Taje při teplotě okolo 185 °C, při vyšších teplotách sublimuje bez rozkladu. Vzhledem ke dvěma karboxylovým skupinám působí jako slabá dvojsytná kyselina.

Zajímavé je, že kyselina jantarová je meziproduktem citrátového (Krebsova) cyklu, což znamená, že se přirozeně vyskytuje v metabolismu většiny živých organismů – včetně člověka.

Využití a aplikace

Díky své všestrannosti nachází kyselina jantarová velmi pestré využití. Mezi nejvýznamnější oblasti patří:

Farmacie a biomedicína

Kyselina succinová podporuje buněčné dýchání, díky čemuž je studována jako doplněk výživy zlepšující buněčný metabolismus nebo pomocná látka v léčivech a doplňcích stravy. V některých případech se využívá k úpravě pH přípravků nebo jako součást injekčních roztoků a kapslí.

Potravinářský průmysl

V potravinářství slouží kyselina jantarová jako regulátor kyselosti (E 363). Může se uplatnit například při výrobě ovocných šťáv, omáček nebo fermentovaných produktů, kde zlepšuje chuťový profil. Díky své přirozené přítomnosti v některých vínech je rovněž důležitou složkou vinařské chemie – ovlivňuje výsledný buket.

Kosmetika a osobní hygiena

Stále častěji se kyselina jantarová objevuje v přírodní kosmetice, kde působí antioxidačně, stimulačně a detoxikačně. V přípravcích určených pro péči o pleť (masky, séra) pomáhá normalizovat produkci mazu a bojovat proti volným radikálům. Tuto funkci oceňují zejména výrobci udržitelných značek, jak potvrzuje i blog společnosti Ferwer.

Průmyslová chemie a biodegradovatelné polymery

V technické chemii se kyselina succinová používá jako výchozí látka pro výrobu biologicky rozložitelných plastů, jako je poly(butylensukcinát). Dále slouží jako meziprodukt v syntézách barviv, plastifikátorů a rozpouštědel. Vzhledem ke své obnovitelnosti má značný potenciál v oblasti zelené chemie, jakožto náhrada nezelených petrochemikálií.

Přirozený výskyt a výroba

Kyselina jantarová se v přírodě vyskytuje volně i jako součást složitějších molekul. Její přítomnost byla prokázána nejen v jantaru, ze kterého byla historicky poprvé izolována, ale rovněž v zelených rostlinách, houbách a některých mikroorganismech.

Získává se buď extrakcí z přírodních materiálů, anebo častěji prostřednictvím průmyslové biosyntézy. Moderní biotechnologie využívají geneticky upravené bakterie (např. rodu Escherichia coli nebo Corynebacterium), které fermentují obnovitelný cukr nebo glycerol a přeměňují ho na kyselinu jantarovou. Takto získaná látka má nízkou ekologickou stopu a je považována za udržitelnou alternativu vůči fosilním surovinám.

Významný výzkum publikovaný v Nature Biotechnology potvrdil efektivitu mikrobiální produkce kyseliny jantarové z obnovitelných zdrojů.

Bezpečnost a ekologie

Z hlediska toxikologie je kyselina jantarová považována za bezpečnou látku, a to jak při vnitřním použití v malých množstvích, tak při topickém kontaktu s pokožkou. Může však mírně dráždit oči nebo sliznice, zejména ve vysokých koncentracích. Skladování a manipulace s touto látkou nevyžaduje žádná zvláštní opatření kromě standardních laboratorních zásad.

Z ekologického hlediska je kyselina jantarová biologicky odbouratelná a její produkce prostřednictvím fermentace přispívá ke snižování závislosti na fosilních zdrojích. Toto ji činí atraktivní pro firmy zaměřené na ekologicky šetrnou výrobu, včetně některých dodavatelů přírodní kosmetiky, jak ukazuje lexikon Ferwer o složkách kosmetiky.

Zajímavosti a souvislosti

Kyselina jantarová má zajímavou historii. Byla poprvé izolována ze zkamenělého jantaru zahříváním, což vedlo k jejímu pojmenování – latinsky succinum znamená právě jantar. Odtud také pochází anglický název succinic acid.

Z hlediska výzkumu a udržitelnosti je kyselina jantarová klasickým příkladem látky, která byla dlouhodobě opomíjena, ale s rozvojem biotechnologií a zelené chemie se dostává do popředí jako cenná surovina pro výrobu ekologických materiálů.

Jedním z fascinujících aspektů je, že succinát má v biologii roli nejen jako energetický meziprodukt, ale i jako signalizační molekula, která se podílí na regulaci imunity a oxidačního stresu. To z ní činí objekt výzkumu v oblasti metabolických a zánětlivých onemocnění.

Shrnutí

Kyselina jantarová, známá také jako butandiová kyselina nebo succinic acid, je přírodní organická kyselina s širokým spektrem využití. Nachází uplatnění jak ve farmacii a kosmetice, tak také v potravinářství a ekologicky orientované chemii. Její snadná biologická dostupnost, bezpečnost a možnost biologické výroby z ní dělají atraktivní a udržitelnou surovinu budoucnosti.

Díky své přítomnosti v přírodních cyklech a neustále rostoucím možnostem syntézy z obnovitelných zdrojů má kyselina jantarová významnou roli v přechodu k zelenější ekonomice i udržitelnému průmyslu.

Kyselina jantarová (Succinic Acid) můžete nalézt v následujících produktech

Čisticí gel na obličej Deep Pure BIO (100 ml) - vyhovuje smíšené i mastné pleti

Detail produktu

SOS sérum na akné Brufolo Kill BIO (15 ml) - rychlá pomoc na pupínky

Detail produktu

Rozjasňující pleťová voda Pure Glow BIO (150 ml) - s aloe vera a kopřivou

Detail produktu