Kyselina jablečná (Malic acid)
Další názvy: Malic acid, E296, kyselina hydroxybutandiová
Skóre škodlivosti: 1 (Přírodní látky)
Kyselina jablečná: přírodní organická kyselina s mnohostranným využitím
Kyselina jablečná, známá také pod anglickým názvem malic acid, je přírodní dvouzákladová organická kyselina, která se běžně vyskytuje v ovoci – především v jablkách, po nichž získala svůj název. Chemicky spadá mezi hydroxykarboxylové kyseliny a je významným meziproduktem v buněčném metabolismu. Tato látka si díky svým fyzikálním vlastnostem, kyselé chuti a bezpečnostnímu profilu našla uplatnění v potravinářství, kosmetice i farmacii.
Chemické vlastnosti
Systematický název této sloučeniny je 2-hydroxybutandiová kyselina, její molekulový vzorec je C₄H₆O₅, CAS číslo: 6915-15-7. Kyselina jablečná se vyskytuje ve dvou optických isoformách, z nichž L-forma (levotočivá) je biologicky aktivní a přirozeně se vyskytuje v rostlinách. Je to bílá krystalická látka, která je dobře rozpustná ve vodě. Má příjemně kyselou chuť, což ji činí žádanou složkou nejen v potravinářství, ale i v kosmetických produktech. Má vyšší bod tání kolem 100 °C (v závislosti na krystalickém stavu) a nevýrazný zápach.
V přírodě se kyselina jablečná hojně vyskytuje v ovoci, zejména v jablkách, hroznech, meruňkách nebo rybízu. Je rovněž důležitou součástí všech rostlinných buněk a hraje klíčovou roli v citrátovém cyklu (Krebsově cyklu) – metabolické dráze zajišťující tvorbu energie v buňce.
Využití a aplikace
Kyselina jablečná je velmi všestranná látka s širokým spektrem průmyslových i spotřebitelských využití. Mezi hlavní oblasti patří:
Potravinářství
Nejčastější využití najdeme v potravinách. Kyselina jablečná se zde používá jako kyselící činidlo (aditivum E296), které dodává výrobkům svěží nakyslou chuť. Často se přidává do bonbonů, žvýkaček, ovocných nápojů, džemů nebo želé. Také napomáhá zvýšení trvanlivosti produktů, protože mírně snižuje pH a brání tak růstu mikroorganismů. V porovnání s kyselinou citronovou má jemnější a přirozenější chuť, díky čemuž je často preferována v gurmánské gastronomii.
Kosmetika a osobní péče
V kosmetickém průmyslu se kyselina jablečná využívá jako alfa-hydroxykyselina (AHA). Podporuje exfoliaci odumřelých kožních buněk, sjednocení tónu pleti a zlepšuje hydrataci pokožky. Nachází se v pleťových maskách, tonikách nebo chemických peelingech. Díky svým antioxidačním vlastnostem pomáhá chránit kožní buňky před oxidačním stresem.
Farmacie
Ve farmacii působí jako pomocná látka při formulaci léků, zejména u sirupů, kde přispívá k chuti a stabilitě roztoku. Svými vlastnostmi může napomáhat lepšímu vstřebávání některých účinných látek a reguluje účinnost některých léčivých přípravků.
Ekologické čisticí prostředky
Kyselina jablečná se stala součástí řady ekologických čisticích produktů, protože účinně odstraňuje minerální usazeniny a vodní kámen a zároveň je biologicky odbouratelná. Na webu ferwer.cz je často zmiňována jako šetrná, ale účinná komponenta v eko-detergentech bez syntetických látek.
Přirozený výskyt a výroba
L-kyselina jablečná se běžně vyskytuje v rostlinách, kde vzniká jako přirozený produkt fotosyntetických procesů a látkové výměny. Je tak základní součástí metabolických pochodů jak u rostlin, tak u živočichů.
Průmyslová výroba kyseliny jablečné probíhá buď syntetickou cestou z maleinanhydridu hydratací a následnou stereoizomerickou separací, nebo biotechnologicky – fermentací pomocí mikroorganismů, například kmenů Aspergillus niger. Biologická produkce je považována za šetrnější k životnímu prostředí a je čím dál víc preferována v ekologicky zaměřených oblastech průmyslu, například v bio-kosmetice nebo při výrobě potravin pro děti.
Bezpečnost a ekologie
Kyselina jablečná je obecně považována za bezpečnou látku. V potravinách byla schválena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a také americkou FDA. V běžných koncentracích nepředstavuje zdravotní riziko. Při vyšších dávkách může u citlivých jedinců způsobit mírné dráždění žaludku nebo kožní citlivost, zejména při přímém kontaktu se silnějšími kosmetickými přípravky.
Z ekologického hlediska se jedná o plně biologicky odbouratelnou látku, což ji činí žádanou při vývoji šetrných čisticích prostředků. Jak uvádí článek Co opravdu dává smysl v ekologickém úklidu" na ferwer.cz, kyselina jablečná je ideální nejen svou čistící silou, ale i nízkým dopadem na vodní ekosystémy.
Zajímavosti a souvislosti
S kyselinou jablečnou se setkáváme častěji, než si uvědomujeme. Je klíčovým faktorem chuti zelených jablek, kde její vyšší obsah dodává intenzivní kyselost. Také vína obsahují tuto kyselinu – obzvláště mladá bílá vína z chladnějších klimatických oblastí. V procesu malolaktické fermentace ji vinaři často přeměňují na méně kyselou kyselinu mléčnou, čímž dosahují jemnější chuti vína.
Poprvé byla izolována v 18. století z jablek – odtud její název, který se odvozuje z latinského slova malum (jablko). Později bylo její složení objasněno a syntetizována z pohodlnějších zdrojů. Dnes je klíčovou surovinou pro potravinářský průmysl po celém světě.
Ve sportovní výživě se objevuje i v kombinaci s kreatinem nebo magnesium malátem, kde údajně pomáhá zlepšit energetický výdej buněk a podporuje svalovou regeneraci.
Shrnutí
Kyselina jablečná (malic acid, CAS 6915-15-7) je přírodní a všestranná organická sloučenina, která hraje důležitou roli v biologii a má široké uplatnění v průmyslu. Je ceněna pro svou kyselou chuť, bioaktivní vlastnosti a ekologický profil. Setkáváme se s ní v ovoci, v kosmetice i v ekologických čisticích prostředcích. Díky svým vlastnostem je nepostradatelnou látkou nejen v potravinářství, ale i v řadě dalších oblastí běžného života.
Kyselina jablečná (Malic acid) můžete nalézt v následujících produktech
