Kyselina glykolová (Glycolic Acid)

Další názvy: Kyselina glykolová, kyselina hydrooctová

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Kyselina glykolová: účinná látka z přírody i laboratoře

Kyselina glykolová (anglicky glycolic acid, systematický název kyselina hydroxyethanová) je organická kyselina ze skupiny α-hydroxykyselin (AHA). Díky svým unikátním vlastnostem patří mezi nejčastěji používané látky v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Vedle svého využití v péči o pleť se uplatňuje i v chemickém průmyslu a dalších technických oborech.

Tato látka, známá i pod označením hydroxyacetic acid a identifikovaná číslem CAS 79-14-1, si získala oblibu zejména pro svou schopnost šetrně odstraňovat odumřelé kožní buňky a podporovat obnovu pokožky.

Chemické vlastnosti

Kyselina glykolová má chemický vzorec C₂H₄O₃ a je nejjednodušší α-hydroxykyselinou. V čisté formě se jedná o bezbarvý, krystalický prášek se slabě kyselým zápachem a velmi dobrou rozpustností ve vodě, ethanolu i acetonu. Její teplota tání je přibližně 75 °C a ve vodních roztocích se chová jako typická slabá kyselina.

Systematicky se označuje jako kyselina 2-hydroxyethanová, a její molekulová struktura obsahuje jak hydroxylovou (-OH) skupinu, tak karboxylovou (-COOH) skupinu na sousedních uhlících, což jí propůjčuje silné chelatační a exfoliační vlastnosti.

V přírodě se kyselina glykolová vyskytuje například v cukrové třtině, řepě, vinné révě a ananasu, přičemž právě tyto přírodní zdroje stály za jejím původním využitím v kosmetice podle článku na blogu Ferwer.

Využití a aplikace

Jednou z hlavních oblastí použití kyseliny glykolové je kosmetický průmysl, kde slouží jako chemický exfoliant, tedy látka, která napomáhá odstraňování odumřelých kožních buněk z povrchu pokožky. Díky malé molekulové velikosti snadno proniká do kůže a podporuje buněčnou obnovu, čímž zlepšuje celkový vzhled pleti.

Je častou součástí čisticích gelů, pleťových krémů, anti-aging přípravků i chemických peelingů, kde napomáhá zjemnit jemné vrásky, sjednotit tón pleti a redukovat pigmentové skvrny. Ve vyšších koncentracích se používá v dermatologických ošetřeních pod dohledem odborníka.

V potravinářském a farmaceutickém průmyslu se kyselina glykolová využívá jako pH regulátor a chelatující činidlo. V zubních pastách a ústních vodách slouží k odstraňování zubního kamene, zatímco ve farmacii může být použita jako stabilizátor nebo nosič účinných látek.

V chemickém průmyslu se uplatňuje při výrobě plastů a polymerů, zejména tzv. polyglykolových esterů, a v některých případech najde využití i při úpravě kovových povrchů nebo v textilním průmyslu jako přísada zlepšující fixaci barviv.

Přirozený výskyt a výroba

V přírodě vzniká kyselina glykolová hlavně v rostlinách jako vedlejší produkt metabolismu cukrů. Její největší koncentrace bývá nalezena v cukrové třtině nebo zelené hrozny.

Průmyslově se vyrábí především syntézou z formaldehydu a kyseliny kyanovodíkové, případně oxidací glykolu. Moderní postupy kladou důraz na čistotu výsledné látky a minimalizaci vedlejších produktů. V ekologickém kosmetickém průmyslu se stále více prosazují suroviny z obnovitelných přírodních zdrojů a extrakce bez použití agresivní chemie, jak popisuje i článek na Ferwer.cz.

Bezpečnost a ekologie

Při správném použití v nízkých koncentracích je kyselina glykolová pro většinu lidí bezpečná. Nicméně, ve vyšších dávkách nebo při nesprávném použití může způsobit podráždění kůže, zarudnutí nebo loupání, zejména u osob s citlivou pokožkou. Používání výrobků s touto kyselinou by mělo být doprovázeno ochranou proti slunci, neboť kůže může být po aplikaci citlivější na UV záření.

Z pohledu ekologie je kyselina glykolová biologicky odbouratelná a při standardním použití nepředstavuje významnou zátěž pro životní prostředí. Při výrobě i likvidaci ale platí zásady bezpečného zacházení, zejména ve formách koncentrovaných technických roztoků.

Podle informací publikovaných například agenturou ECHA je látka klasifikována jako dráždivá při kontaktu s kůží nebo očima, ale není mutagenní ani karcinogenní.

Zajímavosti a souvislosti

Kyselina glykolová byla poprvé izolována již v 19. století ze šťávy z cukrové třtiny. Její název pochází z kombinace slov „glykol" a „kyselina", což odráží její chemickou strukturu, která zahrnuje hydroxyethanovou kostru s oxidační skupinou.

V současnosti se často vyskytuje ve veganské a přírodní kosmetice, kde slouží jako alternativa k syntetickým peelingům s mikroplasty. Její šetrný, ale efektivní účinek z ní dělá populární složku i v tzv. „clean beauty" produktech. V některých regionech je kyselina glykolová součástí přípravků pro péči o aknózní nebo stárnoucí pleť, jejichž obliba stále roste i mezi muži.

V posledních letech je předmětem výzkumu i v oblasti regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství – například při vývoji biodegradovatelných polymerů na bázi polyglykolových kyselin, které se využívají v nitrochirurgických šicích materiálech a implantátech.

Shrnutí

Kyselina glykolová je univerzální látka se širokou škálou využití od kosmetiky až po technické aplikace. Její schopnost jemně, ale účinně exfoliovat pokožku ji činí cennou složkou v péči o pleť. Díky svému přírodnímu původu, chelatačním vlastnostem a biologické odbouratelnosti se stává stále populárnější nejen u spotřebitelů, ale i u výrobců, kteří hledají ekologické a funkční řešení. Ať už se s ní setkáte ve formě pleťového peelingu nebo jako součást technického roztoku, kyselina glykolová ukazuje, jak může chemie přispět k inovacím v každodenním životě.