Kyselina fytová (Phytic acid)

Další názvy: Fytic acid, Fytát, E391

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Co je kyselina fytová a proč je zajímavá

Kyselina fytová, známá také jako inositolhexafosfát, IP6 nebo phytic acid, je přírodní látka ze skupiny organických fosfátů, která se běžně vyskytuje ve formě sodných, vápenatých nebo hořečnatých solí. Je nejčastěji přítomna v semenech, luštěninách a obilovinách, kde slouží jako zásobní forma fosforu pro rostliny. Kyselina fytová (CAS: 83-86-3) je zároveň kontroverzní složkou výživy i přírodním antioxidantem, což ji činí zajímavou nejen pro potravinářství, ale i pro kosmetiku a medicínu.

Navzdory svým schopnostem vázat minerály je kyselina fytová hojně využívána v přírodní kosmetice, jako chelatační činidlo nebo mírné exfoliační činidlo. V posledních letech se rovněž zkoumá její potenciál v prevenci chronických onemocnění díky antioxidačním vlastnostem.

Chemické vlastnosti

Systematický název kyseliny fytové je myo-inositol-1,2,3,4,5,6-hexakis(dihydrogenfosfát). Její molekulární vzorec je C6H18O24P6. V čisté formě je to bílá až nažloutlá pevná látka bez výrazné vůně. Rozpouští se ve vodě, přičemž vytváří silně kyselý roztok. Naopak není rozpustná v organických rozpouštědlech, jako je ethanol či aceton.

V přírodě se kyselina fytová vyskytuje především ve formě fytátu jako vápenatá nebo hořečnatá sůl – tedy soli inositol-hexafosfátu. Tyto sloučeniny tvoří zásobárnu fosforu v rostlinných semenech a tvoří až 1–5 % hmotnosti u některých obilovin a olejnatých semen, jako je pšenice, kukuřice nebo sezam.

Využití a aplikace

Kyselina fytová má široké spektrum využití v různých oborech. V potravinářství je známá nejen jako antinutriční látka kvůli své schopnosti vázat důležité minerály jako železo, zinek nebo vápník, ale i jako antioxidant chránící potraviny před oxidací.

Ve farmaceutickém výzkumu se zkoumá kvůli protizánětlivým a potenciálně protinádorovým účinkům. Podle článku publikovaného v Frontiers in Pharmacology může phytic acid podporovat apoptózu (řízenou buněčnou smrt) v nádorových buňkách a působit proti volným radikálům.

V kosmetice se kyselina fytová používá jako jemný exfoliant, který pomáhá obnovovat povrch pleti, a také jako chelatační látka zajišťující stabilitu kosmetických výrobků. Uplatnění nachází především v přírodní a certifikované kosmetice – například podle blogu společnosti Ferwer, kde figuruje jako multifunkční surovina šetrná k pokožce i životnímu prostředí.

V průmyslu bývá phytic acid využívána při úpravě kovových povrchů nebo v papírenském průmyslu jako inhibitor koroze.

Přirozený výskyt a výroba

Kyselina fytová se přirozeně syntetizuje v rostlinách, kde vzniká z glukózy přes intermediáty kyseliny myo-inositolové. Následnou fosforylací vzniká inositol-hexafosfát.

Typicky se nachází v semenech luštěnin (sója, čočka), v celozrnných obilovinách (pšenice, žito, oves), olejnatých semenech a ořeších. Její koncentrace závisí na druhu rostliny a stupni zralosti zrna.

V průmyslovém měřítku se kyselina fytová získává extrakcí ze semen s vysokým obsahem fytínu, většinou kyselinovou nebo enzymatickou hydrolýzou.

Bezpečnost a ekologie

Ačkoliv kyselina fytová nebyla označena jako toxická, v nadměrném množství může mít negativní vliv na vstřebávání minerálů – zejména železa a zinku – a tím přispět k jejich deficitu, zejména u osob s jednostrannou rostlinnou stravou.

Na druhou stranu má kyselina fytová ochranný antioxidační vliv a může pomáhat snižovat oxidační stres. Využívá se jako přírodní alternativa ke syntetickým antioxidantům, což je významné z hlediska udržitelné kosmetiky a potravin.

Z ekologického hlediska je příznivá – pochází z obnovitelných zdrojů, je snadno biologicky odbouratelná a její výroba nevyžaduje složitě syntetické procesy. V přírodní kosmetice představuje jeden z kroků směrem k ekologicky přívětivějšímu složení produktů.

Zajímavosti a souvislosti

Přítomnost kyseliny fytové ve stravě byla dříve považována spíše za nevýhodu, ale moderní výzkum ukazuje, že v rozumném množství může mít i prospěšné účinky. Ve fermentovaných potravinách, jako je kváskový chléb, se například její obsah snižuje přirozeným působením fytáz – enzymů, které kyselinu rozkládají. Díky tomu se zvyšuje biologická dostupnost minerálů.

V kosmetickém průmyslu si dnes kyselina fytová získává oblibu coby příznivá alternativa k silnějším kyselinám (např. AHA či BHA), vhodná i pro citlivou pleť. Často se spojuje s ekologickými a bio značkami, neboť splňuje požadavky na nízkou toxicitu a šetrnost k životnímu prostředí.

Je také předmětem výzkumu pro využití v biomedicíně, zejména jako přirozené chelatační činidlo při hromadění přebytečného železa a dalších kovů v těle.

Shrnutí

Kyselina fytová je přírodní sloučenina s rozporuplnou reputací, ale s širokým potenciálem využití. Ať už jako antioxidant, pomocník v péči o pleť, nebo látka bránící korozi, má co nabídnout v mnoha oborech. Díky rostlinnému původu, nízké toxicitě a biodegradabilitě se stává stále atraktivnější také z pohledu udržitelnosti a přírodní chemie.

A i když je důležité sledovat její vliv na vstřebávání minerálů ve výživě, výzkumy ukazují, že při pestré a vyvážené stravě nepředstavuje riziko – naopak může působit protektivně vůči oxidačnímu stresu a chronickým onemocněním.