Kyselina citronová

Další názvy: Citric acid

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Co je kyselina citronová a kde se s ní setkáváme

Kyselina citronová je slabá organická kyselina, která se přirozeně vyskytuje v citrusových plodech, zejména v citronech a limetkách. Patří mezi karboxylové kyseliny a v chemii je známá svým trojkarboxylovým charakterem – to znamená, že obsahuje tři kyselé skupiny COOH. Tato látka je široce využívaná nejen v potravinářství, ale také v kosmetice, farmacii a ekologickém úklidu. Mezi její časté synonymní názvy patří kyselina 2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylová (systematický název) nebo jednoduše citrónová kyselina. Mezinárodně se označuje jako citric acid, její CAS číslo je 77-92-9.

Chemické vlastnosti kyseliny citronové

Systematický název kyseliny citronové je 2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylová kyselina. Její molekulární vzorec je C₆H₈O₇ a molární hmotnost činí přibližně 192,12 g/mol. V čisté formě se jedná o bílou, krystalickou látku s mírně kyselou chutí a bez výrazného zápachu. Rozpouští se velmi dobře ve vodě i v ethanolu, nerozpustná je však například v tucích.

Bod tání čisté kyseliny citronové je kolem 153 °C. Vzhledem k tomu, že obsahuje tři karboxylové skupiny, je schopna fungovat jako efektivní chelatační činidlo – váže se na ionty kovů jako je vápník nebo železo. Tato vlastnost je klíčová pro její technické i biologické využití.

Využití a aplikace

Kyselina citronová najde uplatnění v mnoha oblastech díky své schopnosti regulovat pH, vázat ionty kovů a působit jako konzervant.

V potravinářství je známá jako aditivum s označením E330. Používá se ke zvýraznění chuti, úpravě kyselosti a jako antioxidant, který pomáhá prodlužovat trvanlivost potravin. Najdete ji v limonádách, ovocných džusech, sladkostech nebo konzervovaném ovoci.

Ve farmacii a kosmetice se kyselina citronová používá k úpravě pH u mastí, gelů, šamponů a pleťových vod. Funguje i jako šetrné čisticí činidlo, které nenarušuje kožní bariéru, ale zároveň zbavuje nečistot a mastnot.

V oblasti domácí chemie se stala klíčovou složkou ekologických čisticích prostředků. Odstraňuje vodní kámen, skvrny od mýdla a zároveň nezatěžuje životní prostředí. Podle článku na blogu Ferwer.cz je oblíbenou součástí domácí přírodní drogerie právě pro svou účinnost a biologickou odbouratelnost.

V chemickém průmyslu slouží jako chelátotvorná látka k odstranění iontů těžkých kovů z roztoků nebo k úpravě vlastností pracích přípravků. Využívá se také při výrobě bioplasty nebo v analytické chemii.

Přirozený výskyt a výroba

Kyselina citronová byla poprvé izolována z citronové šťávy už v roce 1784 švédským chemikem Carlem Wilhelmem Scheelem. Přirozeně se nachází nejen v citronech, ale i v dalších citrusových plodech (pomeranče, grepy), v bobulovinách, rajčatech nebo ananasu. Tvoří se rovněž jako meziprodukt v tzv. Krebsově cyklu (citrátový cyklus), což je biochemická dráha důležitá pro buněčný metabolismus.

V průmyslu se však kyselina citronová vyrábí biotechnologicky pomocí fermentace cukerných roztoků mikroorganismem Aspergillus niger. Tento způsob je levnější a méně závislý na sezónnosti citrusových plodů. Moderní výrobní procesy umožňují produkci v tunových množstvích a zajišťují dostatečnou čistotu látky pro potravinářské i farmaceutické účely.

Bezpečnost a ekologie

Kyselina citronová je považována za bezpečnou látku, která se běžně vyskytuje v našem těle i ve stravě. Většina lidí ji dobře snáší i ve větším množství, jelikož se přirozeně odbourává v játrech a ledvinách. Při vyšší koncentraci nebo při styku s poškozenou pokožkou může být mírně dráždivá – zejména u citlivých osob nebo alergiků.

Z ekologického hlediska je kyselina citronová biologicky dobře odbouratelná. Nezanechává toxické rezidua a nepředstavuje trvalé riziko pro životní prostředí. Právě díky tomu je hojně využívána v ekologické drogerii jako alternativa k fosfátům nebo syntetickým čističům. Více o tomto využití se dočtete například v lexikonu Ferwer.cz.

Zajímavosti a souvislosti

Kromě technických využití má kyselina citronová zajímavé místo i v každodenním životě. Je hlavním důvodem, proč jsou citrony kyselé, a ovlivňuje chuť řady dalších potravin. Díky své schopnosti vázat kovové ionty je přidávána i do vína nebo piva – zabraňuje totiž zakalení způsobenému sloučeninami železa či mědi.

Uplatnění najde dokonce při dezinfekci proti vodnímu kameni v domácích spotřebičích, například při odvápnění rychlovarných konvic nebo kávovarů. Pro svou šetrnost k materiálům jako je nerez nebo keramika je vítanou alternativou ke konvenčním odvápňovacím prostředkům obsahujícím silné kyseliny.

Historicky byla kyselina citronová považována za luxusní a cennou látku. Ještě v 19. století byla získávána výhradně z přírodních citrusů, tuto náročnou cestu však nahradily levnější biotechnologické výrobní metody, které otevřely cestu k masovému nasazení v průmyslu i domácnostech.

Shrnutí

Kyselina citronová je univerzální a vysoce užitečná látka, kterou známe nejen z kuchyně, ale i z domácnosti, laboratoří či kosmetických přípravků. Vyniká svou bezpečností, ekologickou šetrností a širokým spektrem použití. Ať už jde o zlepšení chuti limonády, odstranění vodního kamene nebo stabilizaci léčiv, citronová kyselina je nepostradatelným pomocníkem v moderním světě.