Kyselina boritá (Boric acid)

Další názvy: Boricum acidum, Borová voda, E284

Skóre škodlivosti: 3 (Neškodné chemické látky)

Kyselina boritá: jemná, ale všestranná anorganická látka

Kyselina boritá, známá také jako ortoboritá kyselina nebo hydrogenboritan (systematicky trihydrogenboritan), je slabá, ve vodě rozpustná anorganická kyselina, která se řadí mezi sloučeniny bóru. Její anglický název je boric acid a její chemické označení zní H₃BO₃. Pod tímto označením ji nalezneme také v chemickém registru s CAS číslem 10043-35-3. Tato látka se v přírodě vyskytuje přirozeně, ale běžně je také vyráběna průmyslově – a právě díky svým unikátním vlastnostem si našla široké spektrum využití v domácnostech, kosmetických přípravcích, farmacii i průmyslu.

Chemické vlastnosti

Kyselina boritá má chemický vzorec H₃BO₃. Jedná se o bílou, jemně krystalickou látku, která ve své běžné formě nemá výraznou vůni. Je slabě kyselá a dobře se rozpouští ve vodě – za běžných podmínek je její koncentrace v roztoku mírně kyselá (pH přibližně 5,1). Její teplota tání se pohybuje kolem 170 °C, přičemž při dalším zahřívání dochází k dehydrataci a vzniku metaboritanů nebo boroxinu.

Ve své amorfní nebo krystalické podobě se kyselina boritá často vyskytuje jako monoklinický minerál sassolit, který se může přirozeně tvořit v blízkosti vulkanicky aktivních oblastí.

Využití a aplikace

Díky svým antimikrobiálním, antiseptickým a konzervačním vlastnostem má kyselina boritá velmi široké spektrum využití.

Ve farmacii a kosmetickém průmyslu se používá jako složka očních kapek, mastí proti akné, antifungálních krémů nebo nosních sprejů – a to kvůli své schopnosti jemně regulovat pH a potlačovat růst mikroorganismů. Právě v těchto aplikacích je důležitá její mírná kyselost a relativní netoxicita při nízkých koncentracích.

V domácnostech se s ní můžeme setkat jako s účinným prostředkem proti hmyzu, zejména proti švábům, rybenkám nebo mravencům. Funguje jako pomalu působící jed, který zasažený hmyz odnese do kolonie – a tím je zajištěna efektivní likvidace.

V průmyslovém měřítku nachází využití při výrobě skla a keramických glazur – zlepšuje jejich tepelnou odolnost a snižuje teplotu tání. V některých typech jaderných elektráren se kyselina boritá používá jako moderátor neutronů, protože bór má vynikající schopnost pohlcovat neutrony a tím regulovat průběh štěpné reakce.

Ve spojení s ekologickými čisticími prostředky se kyselina boritá objevuje také v přírodnějších receptech, přičemž lze zmínit článek na Ferwer.cz o přírodní domácnosti, který ji zmiňuje jako bezpečnou složku pro vlastní přípravu úklidových prostředků.

Přirozený výskyt a výroba

Kyselina boritá se přirozeně vyskytuje ve vodách s vysokým obsahem minerálů, a to zejména v geotermálně aktivních oblastech, kde vyvěrá se sopečnými parami. Minerál sassolit lze nalézt například v Itálii, Kalifornii nebo Turecku.

Průmyslově se vyrábí jako vedlejší produkt z těžby boraxu (tetraboritan sodný – Na₂B₄O₇·10H₂O), který se zpracovává reakcí s minerálními kyselinami, typicky kyselinou sírovou. Výsledkem přímé reakce je právě kyselina boritá, která se poté dále krystalizuje a čistí.

Bezpečnost a ekologie

Při běžném použití je kyselina boritá považována za bezpečnou látku s nízkou toxicitou, a proto se používá i ve farmaceutických produktech pro kontakt s pokožkou nebo sliznicemi. Je však nutné dodržovat doporučené koncentrace – při požití většího množství může mít toxické účinky, zejména u dětí a domácích zvířat. Například podle Evropské chemické agentury ECHA může kyselina boritá představovat riziko reprodukční toxicity při dlouhodobém vystavení ve vyšších dávkách.

Z ekologického hlediska není kyselina boritá vysoce perzistentní, v přírodě se relativně snadno odbourává. Ve formách používaných v domácnostech a běžném průmyslu nepředstavuje významné riziko pro vodní ekosystémy, avšak při vyšších koncentracích v odpadních vodách může narušit rovnováhu mikroflóry.

Zajímavosti a běžné využití

Možná vás překvapí, že kyselinu boritou běžně používáte, aniž byste to věděli. V kosmetice je často přítomna jako pH regulátor v pleťových vodách nebo pleťových maskách. Stala se také tradiční součástí dětských pudrů a zásypů díky svému chladivému účinku a schopnosti zabránit růstu plísní.

V minulosti byla dokonce využívána jako konzervant potravin, ale tato role byla postupně opuštěna kvůli obavám z kumulace bóru v organismu. Dnes je spíše využívána v různých typech povrchových ochranných prostředků nebo specializovaných plastových a kovových povlacích.

Ve vědeckých pokusech se kyselina boritá využívá v některých školních chemických experimentech – například pro výrobu "slizu" (slime), kde její kovalentní vazby s alkoholem v polyvinylalkoholu vytvářejí typickou viskózní hmotu.

V oblasti udržitelnosti se o látkách s nízkou toxicitou, jako je právě kyselina boritá, uvažuje také v rámci ekologických variant čisticích prostředků. Více o přírodních alternativách k běžným surovinám se lze dočíst například v článku na Ferwer.cz o udržitelném úklidu.

Shrnutí

Kyselina boritá je jemná, ale velmi užitečná chemická látka, která díky svým antimikrobiálním, antiseptickým a konzervačním vlastnostem nachází široké uplatnění v domácnosti, kosmetice, farmacii i průmyslu. Je relativně bezpečná, ekologicky přijatelná a jedná se o výborný příklad toho, jak může jednoduše strukturovaná anorganická sloučenina nabídnout komplexní výhody v každodenním životě i specializovaných oborech.