Kyselina alfalipoová

Další názvy: Alpha Lipoic Acid, kyselina thiooktová, ALA,

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Kyselina alfalipoová: silný antioxidant s významným vlivem na zdraví

Kyselina alfalipoová (také známá jako α-lipoová kyselina, ALA nebo kyselina tioktová) je přirozeně se vyskytující sloučenina se silnými antioxidačními účinky. Tato látka patří mezi mastné kyseliny obsahující síru a hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu všech buněk. Pro své bioaktivní vlastnosti se kyselina alfalipoová stala oblíbeným doplňkem stravy a předmětem mnoha vědeckých studií.

Vedle svého hlavního názvu bývá označována i jako thiooctová kyselina nebo 1,2-dithiolan-3-pentanová kyselina. V angličtině se setkáme s názvem alpha-lipoic acid. Její CAS číslo je 1077-28-7.

Chemické vlastnosti

Systematický název kyseliny alfalipoové je 5-(1,2-dithiolan-3-yl)pentanová kyselina. Její molekulový vzorec je C8H14O2S2 a molární hmotnost činí 206,33 g/mol.

Za normálních podmínek se jedná o světle žlutý, na vzduchu slabě nestabilní krystalický prášek. Má slabě charakteristický zápach a bod tání kolem 60 °C. Je mírně rozpustná ve vodě, ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech, jako jsou ethanol nebo methanol.

Kyselina alfalipoová je jedinečná svým obsahem disulfidové skupiny, která zajišťuje její redoxní aktivitu. Tato vlastnost ji činí účinným antioxidantem jak ve vodním prostředí, tak v tukových strukturách – což je u antioxidantů poměrně vzácné.

Využití a aplikace

Kyselina alfalipoová má široké spektrum využití, především ve výživových doplňcích, kosmetice a farmaceutickém průmyslu. Je populární zejména jako silný antioxidant, který neutralizuje volné radikály a současně regeneruje další antioxidanty, jako je vitamín C, E nebo glutation.

Ve farmacii se alfalipoová kyselina používá jako podpůrná látka při léčbě stavů souvisejících s oxidačním stresem. Nejčastěji jde o diabetickou neuropatii, tedy poškození nervů způsobené dlouhodobě vysokou hladinou cukru v krvi. Klinické studie ukázaly, že podávání ALA může u těchto pacientů vést ke zmírnění symptomů, jako jsou brnění, bolest nebo ztráta citlivosti. Výzkum publikovaný v Diabetes Care například popisuje zlepšení neurologických funkcí po několikátém týdnu užívání této látky.

Dále se objevuje i v oblasti kosmetiky – díky schopnosti redukovat jemné vrásky a chránit buňky před stárnutím je obsažena v některých sérech a krémech. V tomto směru je zmíněna mimo jiné i v článku na blogu Ferwer.cz, kde jsou diskutovány přírodní antioxidanty v péči o pleť.

V posledním desetiletí získává alfalipoová kyselina pozornost také mezi příznivci biohackingu a zdravé výživy. Uvádí se, že může přispět ke snížení hladiny cholesterolu, zvýšení citlivosti na inzulín a podpůrně působit při některých neurologických onemocněních, i když výzkum v těchto oblastech dosud není zcela konkluzivní.

Přirozený výskyt a výroba

Kyselina alfalipoová je přirozeně syntetizována v těle savců, včetně člověka, a to zejména v játrech a ledvinách. Ve velmi malých množstvích se vyskytuje i v běžné potravě – například ve špenátu, brokolici, rajčatech, bramborách nebo mase orgánů (játra, srdce). Nicméně konzumované množství z běžné potravy není pro terapeutické účinky dostatečné.

Z průmyslového hlediska se vyrábí synteticky z dostupných organických prekursorů. Syntéza probíhá v několika krocích, které zahrnují vytvoření dithiolanového kruhu a následné zavedení pentanové kyseliny. Pro komerční výrobu musí být proces efektivní, bezpečný a splňovat farmaceutické standardy čistoty.

Bezpečnost a ekologie

Při běžném použití je kyselina alfalipoová považována za bezpečnou látku, a to i při delší suplementaci. Vedlejší účinky jsou velmi vzácné a obvykle mírné – mohou zahrnovat například zažívací potíže nebo bolesti hlavy. Při vysokém dávkování může způsobit hypoglykemii (nízkou hladinu cukru v krvi), proto by ji měli diabetici užívat pouze po konzultaci s lékařem.

Z hlediska toxicity je považována za látku s nízkým rizikem. Nicméně studie na hlodavcích při velmi vysokých dávkách ukázaly možné toxické účinky na játra. U dětí a mladistvých se její podávání bez dohledu odborníka nedoporučuje.

Z ekotoxicologického hlediska nepředstavuje kyselina alfalipoová významnou zátěž pro životní prostředí. Je biologicky odbouratelná a ve volné přírodě se velmi rychle rozkládá.

Zajímavosti a souvislosti

Kyselina alfalipoová byla objevena v polovině 20. století jako koenzym v některých metabolických drahách. Vědci zjistili, že hraje klíčovou roli v metabolismu glukózy a mastných kyselin v mitochondriích, tedy v buněčných elektrárnách. Díky těmto souvislostem se začala intenzivně studovat i pro své potenciální účinky proti chronickým onemocněním.

Jednou z unikátních vlastností této kyseliny je její schopnost regenerovat vyčerpané antioxidanty. Z tohoto důvodu je často označována jako „univerzální antioxidant". Na rozdíl od většiny antioxidantů dokáže působit jak v tukovém, tak ve vodním prostředí, což umožňuje širší biologickou dostupnost a účinnost.

V posledních letech se kyselina alfalipoová zkoumá také jako možná podpora při neurodegenerativních onemocněních, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Předběžné výsledky publikované v Journal of Neural Transmission ukazují, že ALA může chránit mozkové buňky před oxidačním stresem a zpomalovat kognitivní úpadek.

Shrnutí

Kyselina alfalipoová je biologicky aktivní sloučenina s významnými antioxidačními a metabolickými účinky. Přirozeně se vyskytuje v těle i v potravinách, ale pro terapeutické použití se syntetizuje jako doplněk stravy nebo farmaceutikum. Díky svým schopnostem chránit buňky před poškozením nachází uplatnění při léčbě neuropatie, v kosmetice i v oblasti zdraví a výživy. Její bezpečnostní profil je příznivý, což z ní činí slibnou látku pro budoucí výzkum a aplikace.