Kyselina adipová (Adipic Acid)

Další názvy: Acifloctin

Skóre škodlivosti: 3 (Neškodné chemické látky)

Kyselina adipová: Důležitá průmyslová dikarboxylová kyselina

Kyselina adipová, známá také jako hexandiová kyselina nebo pod anglickým názvem Adipic Acid, je organická sloučenina patřící do skupiny dikarboxylových kyselin. Ve světě chemie zaujímá významné místo díky svému širokému uplatnění zejména v plastovém a textilním průmyslu. Její systematický název je kyselina hexan-1,6-dikarboxylová, a její CAS číslo je 124-04-9.

Chemické vlastnosti

Kyselina adipová má chemický vzorec C₆H₁₀O₄. Za běžných podmínek se jedná o bílou krystalickou pevnou látku bez výrazného zápachu. Je dobře rozpustná ve vodě, alkoholu i acetonu. Taje při teplotě přibližně 152 °C a její rozklad začíná při zhruba 337 °C.

Tato látka se klasifikuje jako nasycená alifatická dikarboxylová kyselina, což znamená, že obsahuje dvě karboxylové (-COOH) skupiny navázané na nasycený uhlíkový řetězec. Díky těmto funkcím je kyselina adipová výjimečně reaktivní při tvorbě polymerů.

V přírodním prostředí se kyselina adipová v čisté formě nevyskytuje, ale její metabolity lze zachytit ve stopovém množství například při biologickém rozkladu některých mastných kyselin v půdě.

Využití a aplikace

Kyselina adipová je klíčovým výchozím materiálem při průmyslové výrobě syntetických polymerů. Největšího významu dosahuje jako prekurzor při výrobě polyamidů, především nylonu 6,6. V této oblasti slouží jako zdroj karboxylových skupin, které reagují s hexametylendiaminem a vytvářejí pevné a pružné polymerní řetězce.

Další využití zahrnuje:

Výrobu změkčovadel a plastifikátorů, kde zvyšuje flexibilitu plastů.
Potravinářství: zde se kyselina adipová používá jako regulátor kyselosti (E355), například v ovocných nápojích nebo želé.
Pharmaceutický průmysl: podílí se na formulaci některých léčiv jako pomocná látka.
Kosmetika a čisticí prostředky: v některých produktech slouží k regulaci pH nebo jako složka stabilizující emulze.

Na blogu Ferwer.cz se můžete dočíst více o tom, které chemikálie jsou v ekologických výrobcích žádané a které je naopak vhodné omezit – kyselina adipová se řadí mezi látky, které se hojně používají a mají stabilní profil.

Přirozený výskyt a výroba

Přestože se v přírodě kyselina adipová volně nevyskytuje, může vznikat jako meziprodukt při určitých biochemických procesech. V průmyslovém měřítku se však vyrábí uměle, a to především oxidací cyklohexanolu nebo cyklohexanonu směsí kyslíku a dusíku. Tento proces je energeticky náročný, ale extrémně efektivní.

Nové výzkumy se zaměřují na biotechnologickou produkci kyseliny adipové z obnovitelných zdrojů, například fermentací glukózy za pomoci geneticky modifikovaných mikroorganismů. Tento způsob slibuje nižší dopad na životní prostředí a omezení závislosti na ropných produktech. Studie publikovaná na ScienceDirect ukazuje možnosti fermentace kyseliny adipové pomocí kmenů rodu Escherichia coli.

Bezpečnost a ekologie

Z hlediska bezpečnosti patří kyselina adipová mezi málo toxické látky. Ve své čisté formě může mírně dráždit pokožku, oči nebo dýchací cesty, ale není považována za karcinogenní ani mutagenní látku. Při běžném kontaktu při manipulaci v dobře větraných prostorách nepředstavuje výrazné riziko.

Z ekologického hlediska je situace složitější. Výroba kyseliny adipové z ropných surovin generuje emise skleníkových plynů, konkrétně oxid dusný (N₂O), který je významně silnějším skleníkovým plynem než CO₂. Proto se v posledních letech klade důraz na vývoj šetrnějších výrobních metod, včetně zelené chemie a mikrobiologické syntézy.

Zajímavosti a souvislosti

S kyselinou adipovou se běžně setkáváme i v běžných spotřebních výrobcích – například v oblečení z nylonu, v některých typech potravin pro zlepšení trvanlivosti nebo v kosmetických přípravcích jako stabilizátor.

Za zmínku stojí i její historické uplatnění při vývoji syntetických vláken v první polovině 20. století. V roce 1935 totiž americká firma DuPont uvedla na trh první nylonové produkty, jejichž klíčovou složkou byla právě Adipic Acid. Díky této chemikálii se podařilo nahradit přírodní hedvábí a zvýšit dostupnost syntetických vláken v textilním průmyslu.

V posledních letech se pozornost soustředí také na použití kyseliny adipové v ekologických materiálech, včetně biologicky odbouratelných plastů. Na stránkách Ferwer.cz v lexikonu pojmů si můžete přečíst více o tom, jak se moderní chemikálie zapojují do udržitelných řešení.

Shrnutí

Kyselina adipová je díky svým vlastnostem a reaktivitě nepostradatelnou látkou v chemickém a textilním průmyslu, zejména při výrobě nylonu. Přestože se vyrábí převážně z fosilních zdrojů, směřuje moderní výzkum k ekologicky šetrnějším alternativám. Její bezpečnostní profil je příznivý, a proto nachází uplatnění i v potravinářství a kosmetice.

Díky širokému spektru použití a průběžnému vývoji výrobních metod zůstává kyselina adipová důležitou součástí řady každodenních produktů i průmyslových inovací.