Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa)

Další názvy: Clavaria crispa, Manina crispa, Sparassis radicata, hanabiratake

Kotrč kadeřavý – houba s výrazným tvarem a silnými biologickými účinky

Kotrč kadeřavý (latinsky Sparassis crispa, anglicky cauliflower fungus) je jedinečná jedlá houba známá nejen svým nezaměnitelným vzhledem, ale také bohatým chemickým složením. Tento druh se řadí do skupiny basidiomycetů (stopkovýtrusných hub) a bývá často označován také jako „kadeřavý korálovec" nebo „květáková houba". V posledních letech přitahuje pozornost odborníků pro své potenciální farmakologické vlastnosti, zejména díky obsahu specifických polysacharidů a dalších biologicky aktivních látek.

Chemické vlastnosti

Ačkoliv kotrč kadeřavý sám o sobě není čistou chemickou látkou, nýbrž přírodní biologickou entitou, obsahuje pestré spektrum bioaktivních sloučenin. Mezi nejvýznamnější patří zejména beta-glukany – komplexní polysacharidy s imunomodulačním účinkem. Dále se v plodnicích této houby nachází deriváty kyseliny fenolové, steroly (například ergosterol), flavonoidy a další antioxidanty.

Systematický název houby je Sparassis crispa Fries, neexistuje však jednotné CAS číslo, jelikož se jedná o přírodní kompozit obsahující více látek.

Z morfologického hlediska má kotrč kadeřavý bělavou až krémovou barvu, nápadnou růžicovitou stavbu připomínající květák, a houbovitou konzistenci. V jeho vůni lze rozpoznat jemný houbový a ořechový tón. Vzhledem k vysokému obsahu vody (až 90 %) je jeho skupenství čerstvé velmi měkké a pružné, po usušení ztvrdne. Rozpustnost jeho biologicky aktivních komponent závisí na jejich chemické povaze – polysacharidy jsou obvykle rozpustné ve vodě nebo alkoholech při extrakci.

Využití a aplikace

Kotrč kadeřavý je ceněn jak v kuchyni, tak ve vědecké či přírodní medicíně. V gastronomii se používá jako chutná jedlá houba s oříškovým aroma, zejména v evropské a východoasijské kuchyni. Jeho struktura je křehká, ale pevná, což z něj činí vhodnou ingredienci do polévek, omáček nebo jako přímý doplněk hlavních jídel.

Z hlediska funkčních potravin a doplňků stravy se kotrč kadeřavý využívá díky vysokému obsahu beta-glukanů, které přispívají k posílení imunitního systému. Studie publikované například v PubMed Central ukazují, že některé extrakty z kotrče mají protinádorové, antivirové a antioxidační účinky. V tradiční východní medicíně se používá také k podpoře zdraví močových cest a regulaci hladiny cukru v krvi.

Využití nachází i v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu, a to díky přítomnosti antioxidantů a látek působících proti zánětům nebo stárnutí buněk.

Přirozený výskyt a výroba

Sparassis crispa se přirozeně vyskytuje ve vlhkých a jehličnatých lesích mírného pásma, zejména pod borovicemi a smrky. Obvykle roste u paty stromů nebo na trouchnivějícím pařezu, kde vytváří rozložité plodnice o průměru až 30 cm. Období výskytu je od srpna do října, v závislosti na klimatických podmínkách.

Sklizeň ze sběru v přírodě je dodnes běžná, avšak s rostoucí poptávkou se vědci a pěstitelé začali věnovat i řízenému pěstování – především v Asii. Pro laboratorní nebo průmyslové účely se vyrábí i extrakty či prášky získané pomocí vodně-alkoholové extrakce nebo fermentace speciálními kmeny.

Bezpečnost a ekologie

Kotrč kadeřavý je obecně považován za bezpečný pro lidské zdraví, pokud je správně tepelně upraven. Syrová konzumace se nedoporučuje, jelikož houba může obsahovat termolabilní látky, které mohou dráždit trávení. Nebyly zaznamenány významné toxikologické případy při běžném použití.

Z ekologického hlediska se jedná o saprofytickou houbu, která pomáhá rozkládat dřevní hmotu – a tedy přispívá k přirozenému oběhu živin v lese. Mírná selektivní sklizeň z přirozených stanovišť má obvykle zanedbatelný vliv na lesní ekosystém. Pěstování na substrátech je ekologickou alternativou sběru v přírodě a respektuje zásady udržitelného zemědělství.

Zajímavosti nebo souvislosti

Kotrč kadeřavý si získal své jméno díky výraznému tvaru, který připomíná květák nebo rozvětvený korál. Právě díky tomu je mezi houbaři snadno rozeznatelný a málokdy dochází k jeho záměně s jinými druhy.

V Japonsku se tato houba nazývá „hanabira-take" (doslova „květinová houba") a je považována za cennou lahůdku i léčebný prostředek. V tradiční čínské medicíně je známá pod označením „curly pine mushroom" a často figuruje v tinkturách nebo harmonizujících směsích.

Zájem o kotrč kadeřavý v Evropě opět roste i díky rostoucímu pohybu směrem k lokálním a přírodním superpotravinám, jak potvrzuje i blog Ferwer.cz, který zmiňuje jeho imunostimulační účinky.

Vědecky podložené výzkumy nadále zkoumají jednotlivé složky této houby, a to například ve vztahu k prevenci některých civilizačních onemocnění, alergiím nebo neurodegenerativním chorobám, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc.

Shrnutí / závěr

Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) není jen chutnou lesní houbou, ale také přírodním zdrojem biologicky aktivních látek s velkým potenciálem pro lidské zdraví. Jeho bohaté chemické složení, zejména beta-glukany, jej předurčuje k využití ve funkčních potravinách, doplňcích stravy i kosmetice.

Díky jeho nezaměnitelnému vzhledu, chutnosti a zdravotním benefitům si získává zaslouženou pozornost nejen u milovníků přírody, ale i v oblasti výzkumu a farmaceutického průmyslu.