Koloidní minerály

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Co jsou koloidní minerály a proč jsou důležité

Koloidní minerály jsou minerální látky rozptýlené ve vodě ve formě koloidu – tedy drobných částic o velikosti několika nanometrů až mikrometrů, které zůstávají stabilně suspendované v kapalině. Jsou známé také jako tekuté minerály, koloidní stopové prvky nebo anglicky "colloidal minerals". Tento typ přípravků se často uvádí jako biologicky dostupnější forma minerálů, kterou organismus snadněji vstřebává.

V posledních letech se koloidní minerály dostaly do popředí zájmu především v oblasti doplňků stravy a výživy. Vzhledem ke své formě a původu jsou spojovány jak s přirozeným složením půdy, tak s alternativními přístupy k doplňování minerálních deficitů.

Chemické vlastnosti

Z chemického hlediska nemají koloidní minerály jednotný vzorec, protože se jedná o směs různých minerálních prvků, jako je například železo (Fe), vápník (Ca), hořčík (Mg), zinek (Zn), měď (Cu), selen (Se) a desítky dalších stopových prvků. Částice minerálů v koloidní formě nejsou rozpuštěné jako ionty, ale plavou v kapalině jako velice malé nerozpustné částice – právě to je definuje jako koloid.

Běžně jsou tyto částice velikostně v rozmezí 1–1000 nanometrů, což zajišťuje jejich stabilní přítomnost v roztoku bez usazování. Vzhledem připomínají vodní roztok – bývají slabě zbarvené či zakalené, podle složení. Nemají typickou vůni a skupenství je samozřejmě kapalné.

V přírodě se koloidní minerály vyskytují v některých prastarých rostlinných usazeninách, jako jsou například humusové vrstvy půdy bohaté na zbytky vegetace z období druhohor nebo třetihor.

Využití a aplikace

Hlavní uplatnění koloidních minerálů je ve výživových doplňcích a alternativní medicíně. Jsou nabízeny jako prostředek k podpoře minerální rovnováhy organismu, zejména u lidí se zvýšenými nároky (např. sportovci), u starších osob nebo u lidí s jednostrannou stravou.

Podle některých zastánců jsou koloidní formy minerálů lépe vstřebatelné než standardní anorganické soli, zejména díky svému rozptýlení do mikroskopických částic. Tato myšlenka je nicméně předmětem odborné debaty – některé studie, např. publikované v Journal of the American College of Nutrition, uvádějí, že forma minerálu může ovlivnit jeho biologickou dostupnost, ale důkazy o jednoznačné převaze koloidních minerálů zatím chybí.

Kromě výživy se koloidní minerály používají také v kosmetických produktech – zejména díky obsahu zinku, mědi nebo hořčíku, které mohou působit pozitivně na pokožku. V omezené míře se uplatňují i v ekologických čisticích prostředcích, kde minerální prvky slouží jako přirozené antibakteriální složky.

Na českém trhu lze najít řadu ekologických produktů, které využívají podobné přírodní suroviny – některé z nich uvádí například blog Ferwer.cz, kde se téma doplňků stravy a koloidních preparátů objevuje v souvislosti s tzv. biohackingem.

Přirozený výskyt a výroba

Koloidní minerály se přirozeně vyskytují v některých velmi starých geologických ložiscích, často označovaných jako „fulvátové" nebo „huminové" sedimenty. Tato místa jsou bohatá na pozůstatky rostlinné hmoty, která se rozkládala po miliony let, a během tohoto procesu došlo k chemickému uvolňování minerálních látek.

Získávání koloidních minerálů probíhá zpravidla extrakcí z těchto ložisek – nejznámějším zdrojem je oblast v Utahu (USA), kde se těží tzv. plant-derived minerals. Výsledkem je roztok bohatý na desítky různých stopových prvků v koloidní formě, izolovaný pomocí filtrace a sedimentace.

Někdy jsou koloidní minerály vyráběny i synteticky – vytvořením koloidních suspenzí za laboratorních podmínek, například pomocí elektrolytické disociace kovových solí ve vodném prostředí, podobně jako u výroby koloidního stříbra. Tento proces však může vést k jinému chemickému profilu ve srovnání s přírodními extrakty.

Bezpečnost a ekologie

Bezpečnost užívání koloidních minerálů závisí na jejich konkrétním složení a dávce. Obecně platí, že minerální stopové prvky jsou pro lidské zdraví nezbytné, ale jejich nadbytek může být toxický.

Například nadměrný příjem železa nebo mědi může způsobit zdravotní problémy, jako jsou zažívací potíže nebo oxidační stres. Také není přesně stanoveno, zda a jak dlouhodobé užívání koloidních forem ovlivňuje vstřebávání jiných látek. Proto se doporučuje konzultace s lékařem při pravidelném užívání.

Z ekologického hlediska je problémem zejména nešetrná těžba a ničení starých sedimentů, pokud není prováděna udržitelným způsobem. Z tohoto pohledu je vhodné vybírat produkty s transparentním původem surovin a certifikací o ekologickém sběru.

Zajímavosti

Jedním z nejčastějších omylů je zaměňování koloidních minerálů za iontové minerály. Zatímco koloid představuje fyzikální stav (částice ve vodě), ionty jsou chemické formy rozpuštěných minerálů. Některé doplňky stravy označují svůj obsah jako „koloidní", ale jde ve skutečnosti o iontově rozpuštěné soli – což může ovlivnit účinnost i očekávané účinky.

Historicky jsou některé z těchto minerálů získávány z míst, kde v minulosti rostly bohaté prehistorické lesy – například z oblasti Mahogany Ridge ve státě Utah, což dodává těmto látkám punc přírodní čistoty, který využívají i výrobci přírodní kosmetiky a doplňků stravy.

Z hlediska spotřebitelské obliby se koloidní minerály často objevují v trendech jako je biohacking nebo přírodní detoxikace. Některé ekologicky orientované značky je zahrnují do svých produktových řad jako součást širší filozofie regenerace a podpory přirozené biochemie lidského těla.

Shrnutí

Koloidní minerály jsou směsí přírodních minerálních prvků v mikroskopické formě suspendovaných ve vodě. Díky své specifické fyzikální formě jsou považovány za dobře vstřebatelné a často se využívají v oblasti výživových doplňků a přírodní kosmetiky.

Jejich účinky a účinnost jsou stále předmětem výzkumu, nicméně zájem o přírodní a šetrné zdroje minerálů je zjevně na vzestupu. Pro bezpečné a odpovědné využití těchto látek je však důležité sledovat původ, čistotu složení a odborná doporučení.