Klanošnatka jemnolistá

Další názvy: Schizonepeta Stem, Japanese Catnip, jing jie

Klanošnatka jemnolistá: přírodní poklad ze světa řas

Klanošnatka jemnolistá je sladkovodní řasa, známá také pod latinským názvem Cladophora glomerata. Patří do čeledi Cladophoraceae a je častým zástupcem vláknitých zelených řas. Tato nenápadná vodní rostlina má v přírodě důležitou roli a díky svému složení i textuře se dnes stále častěji objevuje v ekologických produktech a alternativních materiálech.

V posledních letech se o klanošnatce jemnolisté mluví nejen jako o invazivní řase, ale také jako o obnovitelné surovině s bohatým potenciálem pro udržitelný průmysl – od výroby papíru až po textil.

Chemické vlastnosti

Klanošnatka jemnolistá (Cladophora glomerata) je multicelulární vláknitá řasa s jasně zeleným zbarvením, což značí přítomnost chlorofylu a a b. Její tělo, nazývané stélka, tvoří dlouhá nerozvětvená vlákna, která dorůstají často přes 30 cm a vytvářejí husté porosty na povrchu kamenů a jiných substrátů ve sladkých vodách.

Chemicky je tvořena především celulózou, což je neobyčejně odolný polysacharid nacházející se ve stěnách buněk rostlin a řas. Z tohoto důvodu má klanošnatka i praktické využití v průmyslové výrobě. V laboratořích byla izolovaná tzv. bakteriální celulóza z řas rodu Cladophora, jež vykazuje mimořádnou pevnost a možnost použití v moderních aplikacích, jako jsou filtrační membrány nebo nano-materiály.

Přesné CAS číslo pro klanošnatku jemnolistou není běžně uváděno, protože se jedná o přírodní organismus, nikoliv jednoduchou chemickou sloučeninu.

Využití a aplikace

Jednou z nejvýznamnějších oblastí využití klanošnatky jemnolisté je papírenský a textilní průmysl, kde se testuje jako obnovitelný zdroj celulózy. Na rozdíl od dřeva je růst této řasy velmi rychlý – může se obnovovat každých několik týdnů, čímž nabízí ekologickou alternativu.

Díky vysokému obsahu celulózy se z klanošnatky získávají nano-celulózové vlákna, která vykazují pevnost, pružnost a biologickou odbouratelnost. Tyto vlastnosti jsou využívány například při vývoji bioplastů nebo ekologických obalových materiálů. V některých studiích se zkoumá i její potenciál pro výrobu kompozitních materiálů: například ve spojení s recyklovaným plastem tvoří tuhé, lehké výrobky.

Další oblastí využití je čištění vody – klanošnatka má schopnost absorbovat těžké kovy a jiné znečišťující látky z vodního prostředí, což z ní činí atraktivní přírodní filtr. Například v článku zveřejněném v časopise Environmental Pollution byla popsána schopnost Cladophory absorbovat kadmium a olovo z vody.

Na stránkách ferwer.cz byl i popsán potenciál mořských a sladkovodních řas jako obnovitelných surovin v textilní výrobě, přičemž klanošnatka je jedním z nejčastěji zmiňovaných kandidátů pro tuto oblast.

Přirozený výskyt a výroba

Klanošnatka jemnolistá je kosmopolitní řasa, která se přirozeně vyskytuje ve sladkých vodách mírného pásma – zejména v čistých a mírně alkalických tocích, jezerech a nádržích. V České republice roste běžně ve vodních tocích s vysokým obsahem dusíku a fosforu. Potřebuje dostatek světla, a proto se obvykle vyskytuje v mělkých vodách.

Její masivní růst může v některých případech působit negativně na vodní ekosystémy, protože tvoří husté porosty na dně a brání přístupu světla k jiným vodním rostlinám. Odtud i termín "vodní květ řas", který je s jejím výskytem někdy spojován.

Sběr klanošnatky pro průmyslové účely zatím probíhá ručně nebo pomocí síťových systémů, přičemž výzkum syntetického pěstování probíhá například u týmů univerzit v Japonsku, Nizozemsku nebo USA.

Bezpečnost a ekologie

Z pohledu bezpečnosti se klanošnatka jemnolistá nejeví jako riziková. Pro člověka není toxická, nijak neobtěžuje při kontaktu s pokožkou a její výskyt není spojen s výskytem patogenů. Pro zvířata a vodní ekosystémy však její přemnožení může představovat problém, protože snižuje hladinu kyslíku ve vodě a může způsobit úhyn ryb.

Z ekologického hlediska je klanošnatka na pomezí mezi ekologickou surovinou a invazní řasou. Za určitých podmínek se přemnožuje, což svědčí o znečištění vodní nádrže živinami (tzv. eutrofizace). Na druhou stranu v řízených podmínkách může být kultivována pro účely „zeleného" průmyslu bez negativních dopadů.

Zajímavosti a souvislosti

V přírodě si klanošnatky často nevšimneme – jen jako beztvarý zelený porost pod vodní hladinou. Přesto se s ní setkáváme mnohem častěji, než si myslíme. Například v přírodních filtrech, které čistí jezírka nebo akvária, se využívají vláknité řasy s podobnou strukturou právě pro jejich adsorpční schopnosti.

Zajímavým faktem je, že klanošnatka jemnolistá je jedním z hlavních druhů řas tvořících známé "zelené kuličky" – tzv. marimo koule. Ty jsou oblíbenou dekorací akvárií a původně pocházejí z Japonska, kde mají i kulturní význam a status chráněného organismu.

Vědecké týmy pracují také na využití Cladophora glomerata při výrobě biokompatibilních nosičů pro léčiva, protože její celulóza má výborné interakce s biologickými tkáněmi. V tomto směru ji zmiňuje například studie zveřejněná v časopise Carbohydrate Polymers, která popisuje využití nano-celulózy z řas jako nosiče pro uvolňování léčivých látek.

Shrnutí

Klanošnatka jemnolistá je fascinujícím příkladem toho, jak i zdánlivě obyčejná vláknitá řasa může nabídnout rozsáhlé možnosti využití. Od čištění vody přes výrobu ekologických materiálů až po nanotechnologie, představuje cenný nástroj pro udržitelný rozvoj.

Díky vysokému obsahu celulózy, rychlému růstu a obnovitelnosti má klanošnatka jasnou budoucnost v průmyslových aplikacích. Ačkoliv v přírodním prostředí může způsobovat problémy při přemnožení, ve správných podmínkách je z ní přírodní surovina 21. století.