Jód

Další názvy: iodine

Co je jód a proč je důležitý

Jód je chemický prvek patřící mezi halogeny, tedy skupinu vysoce reaktivních prvků ze sedmé skupiny periodické tabulky. V přírodě se nejčastěji vyskytuje ve formě sloučenin, nejčastěji jako jodid, nikoliv jako volný prvek. Anglicky se označuje jako iodine, jeho systematický název je rovněž jód a mezi používané synonymy patří také elementární jód či I2 (molekulární forma). Jeho CAS číslo je 7553-56-2.

Jód je důležitý stopový prvek pro lidské zdraví a má široké spektrum využití – od zdravotnictví, přes průmyslové aplikace až po kosmetiku. Právě jeho jedinečné chemické vlastnosti z něj činí látku, která má své nezastupitelné místo v každodenním životě.

Chemické vlastnosti jódu

Chemický vzorec elementárního jódu je I₂, což značí dvouatomovou molekulu. V pevné formě má jód charakteristickou tmavě fialovou až černou barvu s kovovým leskem. Při zahřátí sublimuje – mění se přímo z pevného skupenství na plynné – což je jeden z důvodů, proč je snadno identifikovatelný v laboratorních podmínkách díky své intenzivní fialové páře.

Bod tání jódu je přibližně 113,7 °C, bod varu kolem 184,3 °C. Má slabou, štiplavou vůni, typickou pro halogeny. Jód je málo rozpustný ve vodě, ale dobře se rozpouští v ethanolu a dalších organických rozpouštědlech.

V přírodě se jód vyskytuje zejména ve formě jodidů v mořské vodě a mořských organismech. Volný jód je velmi reaktivní, a proto se v zemské kůře prakticky nenachází nezvázaný.

Využití a aplikace jódu

Jednou z nejdůležitějších funkcí jódu je jeho úloha ve výživě člověka, konkrétně při tvorbě hormonů štítné žlázy — tyroxinu (T4) a trijodthyroninu (T3). Nedostatek jódu může vést k poruchám růstu, únavě, zpomalenému metabolismu a dalším zdravotním problémům. Proto se jód přidává například do kuchyňské soli ve formě jodidu draselného (tzv. jodizovaná sůl), aby se zabránilo deficitům.

Ve zdravotnictví se jód využívá jako účinné antiseptikum — jako jodová tinktura nebo povidon-jód. Pomáhá dezinfikovat rány, díky své schopnosti ničit bakterie a viry. V oblasti diagnostiky se používají jódové kontrastní látky při rentgenovém nebo CT vyšetření.

Jód také nachází uplatnění v chemickém průmyslu, například při výrobě barev, barviv, fotografických emulzí nebo v organické syntéze. V potravinářství se využívá pro konzervaci a stabilizaci některých produktů.

Ve šetrné kosmetice a přírodní drogerii se složky obsahující jód uplatňují například pro péči o pokožku náchylnou k akné nebo jako přírodní konzervanty. Zmínku o jeho udržitelném využití lze nalézt i v článku o certifikovaných přírodních látkách na blogu Ferwer.

Přirozený výskyt a výroba

Jód není v zemské kůře hojně zastoupen, ale v mořské vodě se vyskytuje ve značném množství, přibližně kolem 0,05 mg/l. Hromadí se především v mořských organismech, jako jsou řasy a ryby, což vysvětluje jejich vysoký obsah jódu.

Průmyslově se jód získává z extrakce z přírodní solanky (slané vody získané při těžbě ropy nebo plynu) nebo ze zpopelněných mořských řas. V některých zemích je těžen také z přírodních jodidových solanek. V posledních desetiletích se rozvíjí i metody recyklace jódu z průmyslových odpadních produktů, což přispívá k ochraně přírodních zdrojů.

Bezpečnost a ekologie

Jód je při běžném používání relativně bezpečný, ale ve větších dávkách může být dráždivý či toxický. Vdechování jódových výparů může podráždit dýchací cesty, přímý kontakt s pokožkou nebo očima vyvolává podráždění nebo alergickou reakci. Požití většího množství může vést k otravám, bolestem břicha nebo poruchám štítné žlázy.

V životním prostředí se jód hromadí jen málo, protože snadno reaguje a vytváří sloučeniny. Přesto by se s produktem obsahujícím jód mělo zacházet zodpovědně. V článku o ekologických čisticích prostředcích na Ferwer blogu se řeší i dopady chemikálií, včetně sloučenin s obsahem jódu, na životní prostředí, zvláště ve vodních tocích.

Zajímavosti o jódu

Jód byl objeven v roce 1811 francouzským chemikem Bernardem Courtoisem, který experimentoval s popelem z mořských řas a zaznamenal vznik fialových par. Od té doby se jód stal zásadní látkou v oblasti chemie i medicíny.

Zajímavostí je, že některé národy, jejichž tradiční jídelníček zahrnuje velké množství mořských produktů (například Japonci), mají přirozeně vyšší příjem jódu a výrazně nižší výskyt chorob spojených s jeho nedostatkem. V souvislosti s tím WHO dlouhodobě podporuje programy jodace soli jako efektivní způsob boje proti endemické strumě.

Naštěstí díky různorodým možnostem příjmu dnes již deficit jódu není v Evropě natolik rozšířený, jako tomu bylo v minulých stoletích.

Shrnutí

Jód je nenápadný, ale mimořádně důležitý chemický prvek, který ovlivňuje nejen lidské zdraví, ale hraje roli i v řadě průmyslových aplikací. Jeho kombinace antiseptických vlastností, biologické nezbytnosti a reaktivní povahy z něj dělá univerzální látku s širokým uplatněním.

Ať už se setkáte s jodizovanou solí, zdravotnickým antiseptikem nebo ekologickým čisticím prostředkem, jód v mnoha podobách tvoří součást našeho každodenního života.