Hadinec jitrocelovitý (Echium Plantagineum)

Skóre škodlivosti: ()

Hadinec jitrocelovitý: přírodní zdroj bioaktivních látek

Hadinec jitrocelovitý (latinsky Echium plantagineum), známý také pod anglickým názvem Paterson's curse, je druh jednoleté kvetoucí rostliny z čeledi brutnákovitých (Boraginaceae). Tato atraktivně vyhlížející bylina je nejen zajímavá z botanického hlediska, ale zároveň obsahuje celou řadu významných sekundárních metabolitů. Látky vyskytující se v hadinci jitrocelovitém mají využití v oblasti přírodní kosmetiky, farmacie i výživy – a to zejména díky svému vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny stearidonové.

Chemické vlastnosti

Hlavním předmětem zájmu u Echium plantagineum nejsou jednotlivé čisté sloučeniny, ale komplex přírodních látek, které tato rostlina produkuje – především ve formě oleje ze semen. Olej z hadince obsahuje vysoký podíl omega-3 a omega-6 polynenasycených mastných kyselin, z nichž klíčová je kyselina stearidonová (systematicky: kyselina all-cis-6,9,12,15-oktadekatetraenová), chemický vzorec C18H28O2, CAS číslo 491-68-3.

Kromě mastných kyselin obsahuje rostlina i alkaloidy (např. pyrrolizidinové alkaloidy), flavonoidy a fenolické kyseliny. Tyto látky se v přírodě běžně vyskytují jako obranné sloučeniny proti herbivorům a patogenům. V této kombinaci přispívají k antimikrobiálním, protizánětlivým a antioxidačním účinkům rostlinných extraktů.

Rostlina má fialově modré květy a dosahuje výšky až 60 cm. Olej extrahovaný ze semen je čirý až nažloutlý, s jemným přírodním aroma, tekutý při pokojové teplotě.

Využití a aplikace

Jedním z nejvýznamnějších produktů z hadince jitrocelovitého je jeho semenový olej, který je ceněn jako přírodní zdroj rostlinných omega-3 mastných kyselin, včetně vzácné kyseliny stearidonové. Tato kyselina slouží jako prostředník v metabolismu esenciálních mastných kyselin a její účinnost při ovlivnění zánětlivých procesů je předmětem vědeckého výzkumu – např. v publikaci vydané britskou univerzitou v Readingu.

V oblasti kosmetiky se olej z hadince užívá jako přirozená složka hydratačních a regeneračních přípravků. Má schopnost obnovovat lipidovou bariéru kůže, zvyšuje elasticitu a omezuje zánětlivé projevy, což je velmi cenné u produktů zaměřených na suchou, ekzematickou nebo stárnoucí pokožku. Často se vyskytuje ve složení krémů, balzámů na rty nebo přípravků po holení.

Ve farmaceutickém průmyslu je zkoumán jeho potenciál pro léčbu kardiovaskulárních onemocnění, atopických dermatitid nebo zlepšení neurologických funkcí. Olej může sloužit jako alternativní zdroj omega-3 kyselin pro vegany místo tradičně používaného rybího tuku.

Bylinu lze nalézt také ve složení některých produktů zaměřených na přirozenou výživu nebo veganské doplňky stravy. Na českém trhu se objevuje například v kontextu udržitelné a čisté kosmetiky, jak ukazuje článek na blogu Ferwer.cz věnovaný udržitelným olejům.

Přirozený výskyt a výroba

Hadinec jitrocelovitý pochází z oblasti Středomoří, ale dnes se naturalizoval v mnoha částech světa – od Austrálie přes Jižní Evropu až po Jižní Ameriku. V některých regionech se považuje za invazní druh, protože snadno kolonizuje opuštěné nebo narušené ekosystémy a potlačuje původní vegetaci.

Olej z hadince se získává lisováním jeho semen, nejčastěji metodou za studena, což umožňuje zachování bioaktivních látek bez jejich degradace. Výsledný olej je vhodný pro kosmetické i potravinářské využití, přičemž jeho výroba je šetrná k životnímu prostředí a respektuje principy udržitelného hospodaření.

Bezpečnost a ekologie

Ačkoliv je olej z hadince obecně považován za bezpečný při vnějším použití, je třeba upozornit, že celá rostlina obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou být ve vyšších dávkách toxické při perorálním užití. Proto se důrazně doporučuje využívat pouze produkty, které prošly odpovídající kontrolou kvality a jsou určené ke konzumaci nebo kosmetickému použití.

Z ekologického hlediska má hadinec jistá rizika – zejména mimo svou domovinu se může stát invazním druhem, který ohrožuje místní biodiverzitu. Například v Austrálii byl označen jako "Patersonova pohroma", protože masivně zarostl pastviny a ztížil zemědělské využití.

Na druhou stranu je díky vysokému obsahu nektaru velmi přínosný pro včely a další opylovače, což z něj činí zajímavou rostlinu i z hlediska regenerace krajiny. Více o ekologickém dopadu přírodních složek naleznete v přehledu na portále ScienceDirect.

Zajímavosti a souvislosti

Název Echium pochází z řeckého „echis", což znamená zmije – podle některých historických výkladů kvůli podobnosti květu s hlavou hada. V lidové medicíně se hadinec využíval k podpoře hojení ran, ochraně pokožky nebo při problémech s dýchacími cestami.

V posledních letech roste zájem o pěstování Echium plantagineum jako alternativní plodiny pro produkci rostlinného oleje s vysokým obsahem stearidonové kyseliny. Tento zájem je poháněn poptávkou po rostlinných zdrojích omega-3, které nejsou závislé na rybolovu a jsou vhodné pro specifické stravovací přístupy (vegetariánství, veganství, bezalergenní výživa).

Zajímavostí je, že olej z hadince má lepší konverzi na EPA (eikosapentaenovou kyselinu) než běžné rostlinné zdroje ALA (např. lněný olej), což potvrzují různé výzkumy, mimo jiné studie European Journal of Clinical Nutrition.

Shrnutí

Hadinec jitrocelovitý (Echium plantagineum) představuje cenný rostlinný zdroj bioaktivních látek – především omega-3 mastných kyselin s potenciálem podpory zdraví kardiovaskulárního a kožního systému. Díky vysokému obsahu stearidonové kyseliny nachází uplatnění v kosmetice, nutričním doplňování i výzkumu.

I přesto, že jeho přítomnost v přírodě vyžaduje ekologickou obezřetnost, správně využitý hadinec představuje příklad udržitelné přírodní složky s širokým spektrem využití v moderním světě zdravého životního stylu.