EDTA

Další názvy: Kyselina ethylendiamintetraoctová, Ethylenediaminetetraacetic acid, Tetrine Acid, Edetic acid, Chelaton, tetrasodium EDTA, disodium EDTA, trisodium EDTA

Skóre škodlivosti: 3 (Neškodné chemické látky)

Co je EDTA: silný chelatační činidlo v chemii a každodenním životě

EDTA, známá také jako ethylendiamintetraoctová kyselina nebo pod anglickým názvem ethylenediaminetetraacetic acid, je syntetická aminokyselina patřící do skupiny polyaminopolykarboxylových kyselin. Tato látka je široce využívána pro svou schopnost vázat kovové ionty, což ji činí nenahraditelnou v řadě průmyslových i spotřebitelských aplikací. Pod zkratkou EDTA ji najdeme v kosmetice, potravinářství, lékařství a čisticích prostředcích. Její CAS číslo je 60-00-4.

Chemické vlastnosti

EDTA je bílá krystalická pevná látka bez výrazné vůně. Její sumární chemický vzorec je C₁₀H₁₆N₂O₈. Systematicky se označuje jako kyselina ethylendiamintetraoctová. Ve vodném roztoku EDTA snadno disociuje a vytváří stabilní cheláty s ionty kovů, což z ní činí účinné komplexační činidlo.

Rozpouští se dobře ve vodě především ve formě svých solí (např. Na₄EDTA – tetrasodná sůl EDTA), ale samotná kyselina má omezenou rozpustnost. EDTA není těkavá a má vysoký bod tání (přes 240 °C), což zajišťuje její stabilitu ve většině běžných podmínek. Díky těmto vlastnostem je oblíbenou volbou tam, kde je potřeba kontrolovat přítomnost kovových iontů.

Využití a aplikace

Nejdůležitější vlastností EDTA je její schopnost tvořit stabilní komplexy s dvou- a vícemocnými kationty kovů, jako jsou vápník, hořčík, železo nebo olovo. Tato chelatační schopnost je využívána v širokém spektru aplikací od průmyslu po domácnost.

Ve farmaceutickém průmyslu slouží jako detoxikační prostředek při otravách těžkými kovy. EDTA zde váže toxické ionty a usnadňuje jejich vyloučení z těla. V oftalmologii se používá i ve formě očních kapek ke snížení podráždění způsobeného vápníkovými ionty.

V potravinářství — jako přísada E385 — zabraňuje oxidaci a stárnutí produktů, například majonéz a konzervovaných potravin, tím že váže ionty kovů, které by jinak mohly katalyzovat nechtěné chemické reakce. Podobně v kosmetice zlepšuje stabilitu výrobků a brání zhoršování jejich vlastností vlivem tvrdé vody. Podle článku na Ferwer.cz o bezpečných látkách v kosmetice, je EDTA sice syntetická, ale díky svému účelu bývá tolerována i v přírodnějších produktech — pokud se používá v malém a bezpečném množství.

V průmyslu se EDTA uplatňuje jako čistič povrchů, změkčovač vody v pracích prostředcích nebo složka v galvanickém pokovování. Pomáhá zabraňovat ukládání vodního kamene i v jednoduchých domácích aplikacích.

Přirozený výskyt a výroba

EDTA je čistě syntetická sloučenina — v přírodě se nevyskytuje. Vyrábí se průmyslově ve velkém množství pomocí vícefázového procesu, kde se jako výchozí suroviny používají ethylendiamin, formaldehyd a kyanid sodný. Tento postup vede ke vzniku EDTA, která se dále neutralizuje na svou sodnou sůl pro zlepšení rozpustnosti a snazší manipulaci.

Výroba probíhá obvykle za přísných podmínek v uzavřených technologických cyklech, aby se minimalizovalo riziko úniku potenciálně nebezpečných meziproduktů a splodin. Výrobní proces se neustále optimalizuje i z hlediska environmentální udržitelnosti.

Bezpečnost a ekologie

Z hlediska bezpečnosti pro lidské zdraví je EDTA považována za látku s nízkou akutní toxicitou. Ve vysokých dávkách může být dráždivá pro pokožku či oči a při nevhodném zacházení může způsobit zažívací potíže. V terapeutických dávkách je však bezpečná a běžně užívaná jako lék.

Environmentálně představuje EDTA určitý problém, zejména kvůli své výjimečné stabilitě v přírodním prostředí. V čistírnách odpadních vod se rozkládá jen velmi pomalu, což může vést ke kumulaci a přenosu kovových iontů do prostředí. Jak upozorňují ekologické iniciativy a články například v časopise Environmental Pollution, může EDTA snižovat účinnost některých biologických způsobů čištění vody.

Z těchto důvodů se v ekologických produktech upřednostňují alternativní cheláty na přírodní bázi, např. kyselina citrónová nebo kyselina gluconová. Přesto zůstává EDTA hojně používaná, protože její komplexační schopnosti jsou nejen silné, ale i chemicky předvídatelné.

Zajímavosti a souvislosti

EDTA hraje zásadní roli také v analytické chemii — používá se například v titracích při stanovení tvrdosti vody. V biologii ji najdeme v pufrech, které se používají k uchování DNA a RNA, protože vazba na Mg²⁺ ionty zabraňuje aktivitě nukleáz.

Historie EDTA sahá do 30. let 20. století, kdy byla poprvé syntetizovaná jako náhrada za kalcium cheláty přírodního původu v barvířském průmyslu. Od té doby si našla cestu do mnoha odvětví a dodnes je součástí laboratorních standardů.

Z hlediska každodenního života se s ní setkáváme třeba v zubních pastách, kde pomáhá redukovat skvrny, nebo ve šamponech, kde zabraňuje účinkům tvrdé vody.

Shrnutí

EDTA (ethylendiamintetraoctová kyselina) je jedno z nejvýznamnějších chelatačních činidel, které díky své schopnosti vázat kovové ionty nachází uplatnění v medicíně, potravinářství, kosmetickém průmyslu i chemické analýze. Jakkoli není zcela ekologicky ideální, nabízí chemicky unikátní vlastnosti, které ji činí prakticky nenahraditelnou v mnoha moderních výrobcích. Věčné hledání alternativních a ekologických látek tak pokračuje, ale EDTA zůstává důležitým nástrojem moderní chemie.