DEA (Diethanolamine)

Další názvy: diethamin; Ethanamin, N-ethyl; Ethylethanamin; DEA Diethamine; Ethanamine, N-ethyl; Ethylethanamine

DEA (Diethanolamin): Chemická látka s mnoha využitími a kontroverzemi

Diethanolamin, běžně označovaný zkratkou DEA, je organická chemická sloučenina, která se hojně využívá v průmyslu i každodenních výrobcích. Patří mezi aminalkoholy – látky, které obsahují jak aminoskupinu (-NH2), tak hydroxyskupinu (-OH). DEA je známý také pod názvy diethanolamin, 2,2′-iminodiethanol nebo podle anglického názvu diethanolamine. Jeho CAS číslo je 111-42-2 a v chemickém světě je pokládán za významnou surovinu s řadou praktických aplikací.

Díky svým vlastnostem se DEA používá například v kosmetice, ve výrobě detergentů i jako přísada do maziv. Přestože jde o látku s širokým uplatněním, získala pozornost odborné komunity i laiků kvůli otázkám zdravotní bezpečnosti a případných nežádoucích účinků.

Chemické vlastnosti

Systematický název této látky zní 2,2′-iminodiethanol. Její chemický vzorec je C₄H₁₁NO₂, což odpovídá molekulové hmotnosti přibližně 105,14 g/mol. Diethanolamin je za běžných podmínek čirá až světle žlutá viskózní kapalina se slabě amoniakálním zápachem.

Bod varu této látky se pohybuje kolem 268 °C, zároveň je ale DEA poměrně hygroskopický – tedy snadno přijímá vodu ze vzduchu. Je dobře rozpustný ve vodě, alkoholech i většině organických rozpouštědel. Díky aminoskupině se chová jako slabá báze a často se používá k úpravě pH v různých formulacích.

V přírodě se tato sloučenina běžně nevyskytuje ve volné formě, je produktem chemické syntézy. Své uplatnění však nachází ve velkém množství komerčních výrobků.

Využití a aplikace

Diethanolamin má velmi široké spektrum využití, což odráží jeho univerzálnost a reaktivitu. V kosmetickém průmyslu se často používá jako emulgátor, zvlhčovadlo nebo pěnící činidlo. Najdeme ho například v šamponech, pleťových krémech nebo sprchových gelech, kde pomáhá regulovat pH a zlepšuje texturu přípravků.

Ve výrobě detergentů funguje DEA jako stabilizátor pěny a zajišťuje účinné odstranění nečistot a mastnoty při zachování příjemné konzistence produktu. Nalezneme ho rovněž v řadě čisticích prostředků pro domácnosti i průmyslové provozy.

V průmyslovém měřítku se využívá jako surovina pro syntézu derivátů, např. diethanolamidů, které slouží jako neiontové tenzidy. DEA se také míchá do kapalin pro obrábění kovů nebo do nemrznoucích směsí.

Zajímavým použitím je i role DEA v chemickém záchytu oxidu uhličitého, například v plynových elektrárnách, kde funguje jako adsorbent CO₂. Touto formou se podílí i na snižování emisí skleníkových plynů.

Podle článku na Ferwer blogu o bezpečnosti kosmetických složek patří DEA mezi látky, které by měly být používány s rozvahou, zejména v kosmetických výrobcích – to poukazuje na význam diskuze o jejím působení.

Přirozený výskyt a výroba

Jak již bylo zmíněno, DEA není sloučeninou, která by se přirozeně vyskytovala v životním prostředí – je vyráběna jako produkt chemické syntézy. Výroba probíhá reakcí ethylenoxidu s amoniakem v přítomnosti vody, během níž vznikají kromě diethanolaminu také monoethanolamin (MEA) a triethanolamin (TEA). Poměr jednotlivých produktů lze ovlivnit podmínkami reakce (teplota, tlak, katalyzátor).

Jde o technologicky dobře zvládnutý proces, který umožňuje průmyslovou produkci ve velkém měřítku. DEA se běžně dodává v sudech nebo cisternách jako surovina do různých odvětví – od farmacie po petrochemii.

Bezpečnost a ekologie

Ačkoli je diethanolamin považován za užitečnou sloučeninu, jeho bezpečnostní profil vzbuzuje jisté kontroverze. DEA může dráždit kůži, oči a dýchací cesty, zejména ve vyšších koncentracích nebo při delším kontaktu. Kromě toho existují obavy z možnosti vzniku nitrosaminů – sloučenin, které vznikají reakcí DEA s dusíkatými látkami a mohou být karcinogenními.

Agentura pro výzkum rakoviny IARC zařadila DEA do skupiny 2B, což znamená, že látka je možným karcinogenem pro člověka. Vzhledem k těmto rizikům byla regulace použití DEA v kosmetice zpřísněna – například v Evropské unii je jeho použití omezeno v souladu s nařízením č. 1223/2009.

Z hlediska životního prostředí DEA není výrazně perzistentní, ale jeho toxicita vůči vodním organismům je střední. V kanalizačních systémech může být částečně biologicky rozložitelný, přesto je doporučeno omezovat jeho vypouštění do ekosystémů.

Podle Evropské agentury ECHA je DEA klasifikován jako nebezpečný při požití i při kontaktu s pokožkou a je označen symboly GHS07 a GHS08.

Zajímavosti a souvislosti

Zajímavostí je, že i přesto, že jsou obavy z DEA známé již delší dobu, tato látka se stále vyskytuje v některých komerčních výrobcích – zejména pokud jde o nízké koncentrace, které v některých zemích zůstávají povolené. Spotřebitelé tak mohou být nevědomky vystaveni opakovanému kontaktu.

DEA byla v minulosti studována také jako možná náhrada pro jiné industriální aminy díky svým lepším emulgačním vlastnostem. Její schopnost pohlcovat oxid uhličitý najde uplatnění v technologiích omezujících klimatické změny. V této oblasti probíhá výzkum alternativních zelenějších sloučenin, které by měly podobné účinky, ale s nižší toxicitou.

V některých případech může být DEA uplatněn i ve farmacii – slouží zde jako meziprodukt syntézy účinných látek, typicky pro stabilizaci pH nebo jako rozpouštědlo.

Shrnutí

Diethanolamin (DEA) je významná chemická látka s širokým spektrem využití, od kosmetiky přes průmyslovou chemii až po environmentální technologie. Díky své schopnosti emulgace, stabilizace a regulace pH se stal běžnou složkou mnoha výrobků.

Je však důležité mít na paměti možné zdravotní a ekologické dopady, zejména pokud jde o dlouhodobé vystavení vyšším koncentracím. Regulační omezení v EU a upozornění odborné veřejnosti přispívají k bezpečnějšímu používání DEA v praxi.

Spotřebitelé by měli sledovat složení výrobků a vybírat takové varianty, které minimalizují chemickou zátěž – jak pro člověka, tak pro životní prostředí.