Cizrna beraní (Cicer arietinum)
Další názvy: cicer, římský hrách, cirna, cyzrna, cizrna obecná, chickpeas
Skóre škodlivosti: 1 (Přírodní látky)
Cizrna beraní: výživná luštěnina s chemickým i ekologickým přesahem
Cizrna beraní (latinsky Cicer arietinum), známá také jako římský hrách, patří mezi luštěniny s vysokou nutriční hodnotou a všestranným využitím. Tato rostlina z čeledi bobovitých je bohatým zdrojem bílkovin, vlákniny, minerálů a obsahuje látky s biologickou aktivitou, které ji činí zajímavým objektem studia nejen v potravinářství, ale i z hlediska chemie přírodních látek. Anglický název chickpea je již běžně rozšířen i mimo anglicky mluvící země. Na rozdíl od běžných chemických látek nemá cizrna CAS číslo, protože jde o přírodní surovinu, nikoliv čistou chemickou sloučeninu.
Chemické vlastnosti
Cizrna není izolovaná látka s přesným chemickým vzorcem, nýbrž komplexní biologický materiál složený z různých chemických sloučenin. V jejím složení dominují:
- bílkoviny (až 20 %) – převážně globuliny, albuminy a gluteliny,
- uhlohydráty (cca 60–65 %) – především škrob (amylóza a amylopektin),
- vláknina (rozpustná i nerozpustná),
- tuky (přibližně 5 %), zejména nenasycené mastné kyseliny (např. kyselina olejová a linolová),
- polyfenoly a flavonoidy – antioxidanty s protizánětlivým účinkem,
- isoflavony a saponiny – fytochemikálie spojované s pozitivními účinky na lidské zdraví.
Z hlediska fyzikálních vlastností jde o suchá, kulovitá semena béžové, tmavé či načervenalé barvy, v závislosti na odrůdě. Suché semeno nemá žádnou výraznou vůni, až po tepelné úpravě se rozvíjí příjemně oříšková chuť. Cizrna je nerozpustná ve vodě, ale po několikahodinovém máčení změkne a je vhodná k dalšímu zpracování.
Využití a aplikace
Cizrna beraní nachází využití především v:
1. Potravinářství
Je klíčovou surovinou pro přípravu tradičních jídel, jako je hummus, falafel nebo cizrnové polévky. Díky vysokému obsahu bílkovin tvoří důležitou složku vegetariánské a veganské stravy. Mouka z cizrny se používá jako bezlepková alternativa běžné pšeničné mouky.
Přirozeně se v ní nacházejí biologicky aktivní látky, jako jsou saponiny a rostlinné steroly, které mohou regulovat hladinu cholesterolu v krvi. Polyfenoly a isoflavony vykazují antioxidační účinky a chrání buňky před oxidačním stresem.
2. Farmaceutický a kosmetický průmysl
Díky obsahu fytosterolů, saponinů a antioxidantů se cizrna začíná zkoumat také ve farmacii. Výzkumy například potvrzují, že cizrnové extrakty mají potenciální protirakovinné a protizánětlivé účinky. V kosmetických produktech se cizrnový škrob a mouka využívají jako přírodní exfolianty nebo masky na mastnou pleť.
3. Zemědělství a průmysl
Cizrna jako rostlina obohacuje půdu dusíkem díky symbióze s hlízkovými bakteriemi (rod Rhizobium). Proto je ekologicky výhodnou plodinou v rámci střídavého hospodaření. Je také možným zdrojem biorozložitelných materiálů – škroby z cizrny lze využít k výrobě bioplastů.
Přirozený výskyt a výroba
Cizrna beraní pochází z oblasti Přední Asie, patrně z oblasti dnešního Turecka, kde byla domestikována před více než 7 000 lety. Dnes se pěstuje v suchých a teplých oblastech celého světa, především v Indii, Pákistánu, Turecku a také ve Středomoří.
Pěstování cizrny je agroekologicky udržitelné – rostlina nepotřebuje intenzivní zavlažování a je odolná vůči mnoha škůdcům. Sklízí se zpravidla v suchém období, kdy její lusky vyzrávají a semena mají nízkou vlhkost. Po sklizni se semena čistí, třídí a mohou být dále zpracována na mouku, extrakty nebo fermentované produkty.
Bezpečnost a ekologie
Cizrna je obecně považována za bezpečnou potravinu. Může však obsahovat antinutriční látky, jako jsou kyselina fytová nebo trypsinové inhibitory, které snižují vstřebávání minerálů nebo trávení bílkovin. Tepelná úprava (vaření, pražení) účinně snižuje obsah těchto látek.
Z ekologického hlediska má cizrna velmi nízkou uhlíkovou stopu. Jak vyplývá z publikace Oxford University, luštěniny všeobecně patří mezi potraviny s nejmenším dopadem na klima. Navíc přispívá ke zlepšení kvality půdy, protože fixuje atmosférický dusík. Tento fakt je vyzdvihován například i v článku blogu Ekopěstitelství cizrny na webu Ferwer.
Zajímavosti a souvislosti
- Cizrna hraje klíčovou roli v tradiční kuchyni Blízkého východu i Středomoří.
- V sanskrtu je známá jako „chana" – název stále běžný v Indii, kde je součástí národního pokrmu „chana masala".
- Experimenty zaměřené na fermentaci cizrny (např. fermentovaná cizrnová pasta) ukazují možnost zvýšení její nutriční hodnoty.
- Cizrna se používá i v molekulární gastronomii – její odvar (aquafaba) se využívá jako veganská náhrada vaječných bílků, například pro přípravu sněhu nebo majonéz.
Shrnutí
Cizrna beraní (Cicer arietinum) je výživná luštěnina s vysokým obsahem bílkovin, vlákniny a biologicky aktivních látek. Nabízí široké spektrum možností využití – od kulinářství až po průmyslové a ekologické aplikace. Její přírodní složení z ní činí významný předmět výzkumu a oblíbenou surovinu v udržitelných potravinových systémech budoucnosti.
Tuhle látku v našich produktech nenajdete. Vyzkoušejte přírodní produkty bez chemie z naší nabídky.
Just Jack Ironwood parfémovaná voda pro muže
Detail produktu
Bio Heřmánková voda 250 ml
Detail produktu
Gucci Guilty Absolute Pour Femme parfémovaná voda pro ženy
Detail produktu
Noční pleťové sérum - Retinol 1% 10 ml
Detail produktu
Hravá pěna do koupele s bublifukem (300 ml) - s levandulí, heřmánkem a bílým cypřišem
Detail produktu