Celulózová guma

Další názvy: Celulose gum, E466, celulózová guma

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Co je celulózová guma a proč se s ní setkáváme stále častěji

Celulózová guma, známá také jako karboxymethylcelulóza (CMC), je derivátem přírodní celulózy a patří mezi polysacharidové polymery. V anglické terminologii vystupuje pod názvem "carboxymethyl cellulose”, a nese CAS číslo 9000-11-7. Tato látka je hojně využívána v potravinářství, farmacii i kosmetickém průmyslu díky svým výrazným zahušťovacím a stabilizačním vlastnostem. V posledních letech se celulózová guma stala často diskutovanou složkou, a to nejen kvůli své všestrannosti, ale i ekologické šetrnosti.

Chemické vlastnosti

Systematický název této látky je sodná sůl karboxymethylcelulózy. Vzorec nelze přesně určit jedním jednoduchým chemickým zápisem, protože se jedná o polymer, jehož struktura se skládá z jednotek glukózy s připojenými karboxymethylovými skupinami. Často se uvádí zjednodušený polymerní vzorec [C6H7O2(OH)2CH2COONa]n.

Celulózová guma je bílá až nažloutlá prášková látka bez zápachu, která je dobře rozpustná ve studené i teplé vodě a vytváří viskózní roztoky. Díky své aniontové povaze dobře interaguje s dalšími složkami formulací, což je klíčové například při stabilizaci emulzí.

V přírodě se čistá forma karboxymethylcelulózy nevyskytuje. Vyrábí se chemickou úpravou přírodní celulózy, která je hojně zastoupena v rostlinné biomase, zejména ve dřevě a bavlně.

Využití a aplikace

Díky své schopnosti ovlivňovat viskozitu, vázat vodu a stabilizovat suspenze se celulózová guma používá v široké škále průmyslových odvětví.

V potravinářství je známa jako přídatná látka E466, kde plní funkci zahušťovadla, emulgátoru a stabilizátoru. Najdeme ji v mražených dezertech, dresincích, instantních polévkách, ale i bezlepkových pečivech, kde pomáhá zadržet vodu a zlepšit texturu.

Ve farmacii se používá jako plnivo v tabletách, ale také jako součást očních kapek a mastí – zajišťuje totiž konzistenci a prodloužený kontakt s ošetřovanou oblastí. Želatinové kapsle často obsahují CMC jako pojivo.

Kosmetický průmysl využívá celulózovou gumu jako zahušťovadlo v krémech, pleťových maskách či šamponech. Díky své biokompatibilitě a nealergenní povaze je vhodná i pro výrobky na citlivou pokožku.

Dále se využívá např. při vrtných pracích (jako komponenta vrtacího bahna), ve stavebnictví (lepidla či cementové směsi), v textilním průmyslu nebo jako součást pracích prostředků.

Příkladem jejího environmentálně vstřícného použití je i ekodrogerie – podle informací ve ferwer.cz/blog/clanek-proc-volit-prirodni-drogerii, se celulózové deriváty často využívají jako alternativa k syntetickým polymerům s nižší biodegradabilitou.

Přirozený výskyt a výroba

Zatímco původní celulóza se běžně vyskytuje v rostlinné tkáni, karboxymethylcelulóza vzniká syntetickou cestou. Nejčastěji se vyrábí z přírodní celulózy extrahované ze dřeva nebo bavlny, která reaguje s kyselinou monochloroctovou za přítomnosti alkalického činidla (obvykle hydroxidu sodného).

Proces vede k navázání karboxymethylových skupin (-CH2COOH) na hydroxylové skupiny glukózových jednotek v řetězci celulózy. Výsledkem je sodná sůl této derivované sloučeniny – celulózová guma. Míra substituce určuje viskozitu a fyzikální vlastnosti výsledné látky.

Výroba je poměrně energeticky nenáročná a při správném zpracování vzniká minimum toxických odpadů.

Bezpečnost a ekologie

Z hlediska bezpečnosti je celulózová guma považována za netoxickou a nedráždivou látku. Je všeobecně uznávána jako bezpečná (GRAS – Generally Recognized As Safe) státními institucemi jako FDA ve Spojených státech nebo EFSA v Evropské unii.

Při perorálním užití není v lidském těle metabolizována a prochází trávicím traktem jako nestravitelná vláknina. U citlivých jedinců může ve velmi vysokých dávkách vyvolat přechodné zažívací obtíže, jako je nadýmání, ale obecně se považuje za bezpečnou i ve vysokých koncentracích.

Z ekologického hlediska jde o látku, která je biologicky odbouratelná a méně zatěžující než syntetické polymery. Používání CMC ve složení ekologické kosmetiky či drogerie je tedy jedním z kroků k větší udržitelnosti.

Zajímavosti a souvislosti

Celulózová guma byla poprvé syntetizována na počátku 20. století jako snaha zefektivnit využití rostlinné biomasy pro průmyslové účely. Od té doby se stala jedním z nejpoužívanějších aditiv vůbec.

Setkat se s ní můžete i ve zcela běžných situacích – například jako složku toaletního papíru s přidanými krémovými složkami, v bezmasých náhražkách masa či v zubních pastách. Díky své schopnosti zadržovat vodu se používá i při výrobě vlhčených ubrousků.

Podle článku z ferwer.cz se celulóza často objevuje v ekologické drogistice právě pro svou dobrou snášenlivost s přírodou i lidským tělem.

Shrnutí

Celulózová guma, známá také jako karboxymethylcelulóza, je multifunkční látka odvozená z přírodní celulózy. Vyznačuje se výbornou schopností zahušťovat, stabilizovat i emulgovat a je díky tomu nepostradatelná v mnoha oblastech – od potravin po kosmetiku či stavebnictví. Je bezpečná, ekologická a přispívá k výrobě produktů šetrných k životnímu prostředí. Právem si tedy zaslouží pozornost těch, kteří hledají udržitelnější alternativy ve spotřebním průmyslu.