Boryt barvířský (Isatis tinctoria)

Další názvy: boryt, borith, vejt, weyt, indigo, isatis, woad, wad, Qing dai, Ban lan gen

Boryt barvířský: tradiční rostlina s chemickým a historickým významem

Boryt barvířský (Isatis tinctoria), známý také jako barvířská rostlina boryt nebo anglicky jako woad, je dvouletá bylina z čeledi brukvovitých, která si získala pozornost nejen díky své poutavé modré barvě, ale také kvůli chemickým sloučeninám, které obsahuje. Rostlina slouží jako zdroj přírodního modrého barviva zvaného indigotin, což ji řadí do skupiny přírodních barviv s významným využitím v textilním i kosmetickém průmyslu. Boryt barvířský je znám svou historií sahající až do doby železné a dnes zažívá renesanci v rámci udržitelných alternativ k syntetickým barvivům.

Chemické vlastnosti

Klíčovou látkou obsaženou v borytu barvířském je indigotin (systematický název: 2,2′-bisindolyliden-3,3′-dion), který tvoří výsledné modré barvivo. Chemický vzorec indigotinu je C16H10N2O2, přičemž jeho CAS číslo je 482-89-3. Samotný indigotin je tmavě modrý prášek, málo rozpustný ve vodě, dobře však v organických rozpouštědlech. Představuje známé přírodní barvivo využívané po staletí.

V čerstvé rostlině samotný indigotin obsažen není; přirozeně se zde vyskytuje jeho prekurzor – glukosid zvaný indican (indoxyl-β-D-glukosid), který se enzymatickým a oxidačním štěpením během fermentace přeměňuje na finální modrou látku. Indican je bezbarvý, rozpustný ve vodě a přítomný ve všech částech rostliny, především však v listech.

Využití a aplikace

Hlavním využitím borytu barvířského je výroba přírodního modrého barviva, jež bylo po tisíce let využíváno v textilním barvení. Indigotin získaný z borytu byl jedním z nejpoužívanějších barviv v Evropě až do 19. století, kdy byl nahrazen syntetickou alternativou. Dnes se však díky poptávce po ekologických zdrojích a tradičních metodách výroby zájem o tuto rostlinu opět zvyšuje.

Kromě textilního průmyslu našel boryt uplatnění i v kosmetice – zejména v přírodních barvách na vlasy, kde působí jako jemné, ale účinné barvivo. Objevuje se také v některých ekologických nátěrových hmotách coby přírodní pigment. Některé studie potvrzují i možné antibakteriální a protizánětlivé účinky látek obsažených v borytu, což může být potenciálně využitelné ve farmacii a přírodním léčitelství.

Podle článku publikovaného na ferwer.cz o přírodních barvivech, je boryt vhodnou volbou pro ty, kdo hledají ekologické alternativy místo syntetických barviv ve výrobě udržitelných produktů.

Přirozený výskyt a výroba

Boryt barvířský pochází pravděpodobně ze Střední Asie a v Evropě se vyskytoval již v době železné. V minulosti byl běžně pěstován v Anglii, Francii a Německu, kde tvořil důležitý základ pro lokální textilní průmysl. Jedním z historicky známých regionů je oblast Toulouse ve Francii, kde se pěstoval ve velkém měřítku.

Pro výrobu barviva se sbírají listy této rostliny, které se drtí a fermentují ve vodě, čímž se enzymaticky uvolní indoxyl – ten následně oxiduje na indigotin. Tento proces vyžaduje pečlivé řízení teploty a doby zpracování. Výsledný sediment se suší a zpracovává na barvivo.

Dnes se boryt pěstuje především v ekologickém zemědělství jako původní a opětovně objevovaná plodina. Je také součástí některých přírodních zahrad a permakulturních projektů, kde slouží nejen jako zdroj barviva, ale i medonosná rostlina.

Bezpečnost a ekologie

Boryt barvířský a jeho účinné složky jsou při správném použití považovány za bezpečné. Přírodní indigotin je netoxický a nepředstavuje riziko pro člověka ani životní prostředí, což je hlavní výhodou ve srovnání se syntetickými barvivy. Není dráždivý, nepůsobí alergie a je biologicky odbouratelný.

Pěstování borytu rovněž příznivě ovlivňuje krajinu – rostlina je nenáročná na živiny, přispívá k biodiverzitě a působí jako zelené hnojení mezi plodinami. Je vhodnou alternativou k intenzivně hnojeným technickým rostlinám, a proto si získává oblibu mezi ekologickými pěstiteli.

Zajímavosti a souvislosti

Historie borytu barvířského sahá až do prehistorických dob. Již Keltové používali boryt ke zdobení těla před bitvou, a známý byl také ve starém Egyptě. Ve středověku patřilo barvení borytem k řemeslům střeženým cechy – měla se za to, že správné fermentační postupy jsou tajemstvím odborníků.

Zajímavostí je, že navzdory podobnosti barvy s exotickým indigem (Indigofera tinctoria), se jedná o odlišný botanický i chemický zdroj, přičemž boryt barvířský byl hlavním zdrojem modři v Evropě dříve, než obchod s indigem umožnil jeho dovoz z Orientu.

Dnes si boryt znovu získává pozornost nejen v řemeslných dílnách a ateliérech zaměřených na přírodní barvení, ale například i v módním průmyslu nebo v oblasti udržitelného designu. Některé ekologické značky začínají tento tradiční pigment znovu používat kvůli jeho nízké ekologické stopě.

Shrnutí

Boryt barvířský (Isatis tinctoria) je fascinující přírodní zdroj modrého barviva indigotinu, který si zachoval význam po tisíce let. Jeho hlavní předností je ekologičnost, obnovitelnost a nízká toxicita. V současné době představuje přitažlivou alternativu k syntetickým barvivům nejen pro ekologicky orientované spotřebitele, ale i pro průmyslové uplatnění s ohledem na udržitelný rozvoj.