Bisglycinát měďnatý

Další názvy: Copper bisglycinate, Kupferbisglycinat

Co je bisglycinát měďnatý a kde se s ním setkáte

Bisglycinát měďnatý, známý také jako chelát mědi nebo anglicky copper bisglycinate, je organická sloučenina tvořená iontem mědi a dvěma molekulami aminokyseliny glycinu. Patří do skupiny chelátových komplexů, které zajišťují vysokou biologickou dostupnost minerálů v lidském těle. Tato látka se často používá jako doplněk stravy pro podporu správné hladiny mědi v organismu a nachází uplatnění také v kosmetických a výživových produktech.

Pod názvy jako měď bisglycinát, copper(II) bisglycinate nebo bisglycinát mědi je dnes běžnou součástí portfolia moderní suplementace, zejména tam, kde je potřeba minimalizovat vedlejší účinky spojené s klasickými formami mědi. CAS číslo této sloučeniny je 14281-77-7.

Chemické vlastnosti

Systematický název sloučeniny je bis(glycináto)měď(II). Chemický vzorec lze zjednodušeně zapsat jako C4H8CuN2O4, ačkoli přesná struktura závisí na prostorovém uspořádání ligandu a kovového centra. Látka má obvykle formu jemného modrého nebo zelenomodrého prášku, bez výrazného zápachu.

Díky tomu, že je bisglycinát měďnatý chelátovou sloučeninou, je méně reaktivní než volné ionty mědi, což zlepšuje jeho stabilitu v trávicím traktu a umožňuje efektivnější vstřebávání. Rozpustnost ve vodě je omezená, ale dostatečná pro účely doplňků stravy.

V přírodním prostředí se bisglycinát měďnatý samovolně nevyskytuje – vzniká synteticky reakcí měďnaté soli (např. síranu měďnatého) s glyciny za kontrolovaných podmínek.

Využití a aplikace

Hlavní využití bisglycinátu měďnatého spočívá ve výživových doplňcích a potravinářství, kde slouží jako zdroj dobře vstřebatelné mědi. Měď je esenciální stopový prvek, který přispívá k normální funkci imunitního systému, tvorbě červených krvinek a ochraně buněk před oxidačním stresem.

Díky své chelátové struktuře je tento typ mědi šetrnější k trávicímu ústrojí, nezpůsobuje typické nežádoucí účinky jako například podráždění žaludku, které mohou nastat při použití anorganických forem, jako je oxid nebo síran měďnatý. To potvrzuje například studie publikovaná v časopise Nutrients, která porovnává biologickou dostupnost různých forem minerálních doplňků.

Kromě doplňků výživy se bisglycinát měďnatý používá také v kosmetických přípravcích – například v pleťových krémech a sérech proti stárnutí, kde hraje roli antioxidantu a pomáhá podporovat tvorbu kolagenu. V průmyslovém měřítku se s ním lze setkat i ve veterinárních přípravcích a krmných směsích zajišťujících optimální přísun mědi hospodářským zvířatům. V rostoucí míře jej využívají i udržitelné značky zaměřené na zdravou výživu a ekologické kosmetické produkty, jak ukazuje článek na blogu Ferwer.

Přirozený výskyt a výroba

Bisglycinát měděnatý v přírodě samostatně nenajdeme, neboť se jedná o syntetickou chelátovou sloučeninu. Vzniká v laboratořích nebo průmyslových zařízeních reakcí měďnatých solí (např. CuSO₄) s glyciny v přesně řízeném pH a teplotních podmínkách, aby vznikla stabilní koordinovaná struktura.

Tento komplex se poté čistí a suší do podoby prášku nebo granulátu. Výroba je relativně šetrná, nevznikají při ní výrazné množství škodlivých vedlejších produktů, což přispívá k rostoucí popularitě mezi výrobci ekologičtěji zaměřených doplňků.

Bezpečnost a ekologie

Za běžných podmínek a v doporučených denních dávkách je bisglycinát měďnatý považován za bezpečný. Působí šetrně na trávení a nepředstavuje riziko akutní toxicity, pokud je užíván podle pokynů. Nicméně při nadměrném příjmu se, stejně jako u jiných forem mědi, může objevit riziko přetížení organismu mědí, které může negativně ovlivnit játra nebo metabolismus železa.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) určil maximální denní příjem mědi ze všech zdrojů na 5 mg pro dospělého člověka. Většina doplňků obecně obsahuje dávky kolem 1-2 mg, čímž se drží hluboko pod bezpečnostními limity.

Z environmentálního hlediska není bisglycinát měďnatý klasifikován jako látka významně zatěžující přírodu, především v porovnání s některými jinými formami mědi. Chelátové vazby brání rychlému uvolňování volného měďnatého iontu do životního prostředí, což omezuje jeho potenciální toxicitu pro vodní organismy.

Zajímavosti a souvislosti

Zajímavým aspektem této látky je její účinnost při léčbě mírnějších forem deficitu mědi, které se mohou vyskytnout u lidí s narušeným vstřebáváním tohoto prvku – například celiaků nebo seniorů. Jelikož má glycin uklidňující účinky a podporuje tvorbu kolagenu, někteří výrobci kosmetiky a výživy dokonce tvrdí, že kombinovaný přínos obou složek (mědi a glycinu) je synergický.

Na trhu se čím dál častěji objevují přípravky obsahující cheláty nejen mědi, ale také železa, zinku či hořčíku – právě pro jejich zlepšenou biologickou dostupnost. Trend směrem ke „chelátové suplementaci" potvrzuje i rostoucí počet vědeckých studií a zájem ze strany výrobců přírodní kosmetiky a doplňků.

Navíc se bisglycinát měďnatý stále více prosazuje i v biohacking komunitě jako forma mědi, která nenarušuje hladinu zinku v těle tak výrazně, jako jiné sloučeniny tohoto kovu.

Shrnutí

Bisglycinát měďnatý je vysoce vstřebatelná, bezpečná a efektivní forma mědi, která nachází uplatnění především ve výživových doplňcích a kosmetice. Díky svému chelátovému charakteru je biologicky dostupnější a šetrnější než některé tradiční sloučeniny mědi. Syntetická povaha látky umožňuje přesnou kontrolu kvality a čistoty, což je důležitý aspekt nejen pro spotřebitele, ale i pro ekologicky smýšlející výrobce.

Vzhledem k jeho rostoucí popularitě a výhodám při suplementaci můžeme očekávat, že se bisglycinát měďnatý bude i nadále objevovat v produktech zaměřených na zdraví, krásu a celkovou pohodu.