Behenic acid
Další názvy: Docosanoic acid, Kyselina behenová, Dokosanová kyselina
Skóre škodlivosti: 1 (Přírodní látky)
Co je behenová kyselina a proč je důležitá
Behenová kyselina, známá také jako dokosanová kyselina (systematický název), je nasycená mastná kyselina s dlouhým uhlíkatým řetězcem. V angličtině se označuje jako behenic acid a její chemický vzorec je C22H44O2. Tato látka patří do skupiny mastných kyselin s 22 atomy uhlíku a je známá svými hydrofobními a lubrikačními vlastnostmi. Behenová kyselina se hojně využívá v kosmetickém průmyslu, ale uplatnění nachází také v potravinářství, farmacii i průmyslu. Její CAS číslo je 112-85-6.
Chemické vlastnosti behenové kyseliny
Behenová kyselina je pevná látka bílé barvy, bez výrazné vůně. Bod tání se pohybuje kolem 80 °C a bod varu přesahuje 300 °C. Ve vodě je prakticky nerozpustná, ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech, jako jsou ethanol, ether nebo chloroform. Jedná se o nasycenou karboxylovou kyselinu s jedním funkcionalním karboxylovým skupenstvím (-COOH) na jednom konci a dlouhým hydrofobním řetězcem. Tento charakter jí propůjčuje výborné emulgační schopnosti a stabilitu vůči oxidaci.
V přírodě se behenová kyselina vyskytuje poměrně vzácně, ale je přítomna ve vyšších koncentracích v oleji z moringy (např. u druhu Moringa oleifera), kde může tvořit až 9 % celkového obsahu mastných kyselin. Menší množství lze nalézt také v řepkovém, arašídovém a některých jiných rostlinných olejích.
Využití a aplikace
Nejčastější uplatnění nachází behenová kyselina v kosmetickém a osobním průmyslu. Díky svým vlastnostem je vyhledávanou složkou v kondicionérech, krémech, pleťových mlékách, rtěnkách a dalších kosmetických produktech. Funguje zde jako změkčovadlo, emulgátor či stabilizátor emulzí. Zlepšuje roztíratelnost přípravků, zanechává pokožku hebkou a napomáhá udržet vlhkost.
Ve vlasové kosmetice je ceněna hlavně pro schopnost uhlazovat vlasové vlákno, což potvrzují i některé články z oblasti přírodní kosmetiky, například na blogu Ferwer.
V potravinářství se behenová kyselina uplatňuje především ve formě derivátů, například jako součást emulgátorů nebo maziv, které umožňují oddělování či lisování. V některých případech se používá jako povolený potravinářský aditivní komponent.
Ve farmaceutickém průmyslu je kyselina behenová využívána jako součást pomocných látek ve formách tablet – pomáhá v jejich slisování a zabraňuje slepování. Často se s ní také setkáme ve formě esterů jako součást lipidových matric, které slouží při řízeném uvolňování léčiv.
Kromě toho se využívá i v průmyslové chemii – například při výrobě plastů, lubrikačních prostředků nebo v oblasti povrchových úprav materiálů. Estery behenové kyseliny jsou vhodné jako mazací složky díky vysokému bodu tavení a nízké viskozitě.
Přirozený výskyt a výroba
Behenic acid se přirozeně vyskytuje hlavně v některých tropických rostlinách. Zásadním přírodním zdrojem je moringový olej (také známý jako Ben oil), který obsahuje vyšší koncentrace této kyseliny. Díky svému stabilnímu složení a resistenci vůči žluknutí byl tento olej využíván už od starověku v kosmetice i medicíně. Moringa oleifera je navíc poměrně nenáročná rostlina, pěstovaná v sušších oblastech světa, což z ní činí ekologicky příznivý zdroj suroviny.
Průmyslová produkce behenové kyseliny probíhá nejčastěji hydrolýzou triglyceridů z přírodního moringového oleje, a to pomocí zásadité nebo kyselé katalýzy. Proces je následně doplněn frakční destilací, která oddělí behenovou kyselinu od ostatních mastných kyselin.
Je možné ji také získat chemickou syntézou, ale kvůli dostupnosti rostlinných olejů a požadavkům na udržitelnost se stále častěji preferuje přírodní původ látky.
Bezpečnost a ekologie
Z hlediska toxikologie je behenová kyselina považována za bezpečnou látku. Podle dostupných údajů nemá výrazné dráždivé účinky na kůži ani sliznice a je minimálně absorbována pokožkou. Používá se dokonce i v kosmetice určené pro citlivou pleť. Přesto se, jako u všech kosmetických složek, doporučuje sledovat individuální reakce uživatele.
Ekologicky je behenová kyselina šetrná – zejména pokud pochází z obnovitelných zdrojů, jako je moringa. Přirozeně se rozkládá a nemá prokazatelně negativní vliv na vodní organismy. Běžně se používá v biokosmetice a přírodních produktech, což potvrzuje např. i databáze látek na Ferwer.
Zajímavosti a souvislosti
Behenová kyselina byla poprvé izolována v 19. století z oleje semene benového stromu (Moringa oleifera), což jí dalo i alternativní anglický název „Benic acid". Tento historický původ reflektuje dlouhou tradici využívání moringového oleje v přírodní léčbě i kosmetice, především v Indii a Africe.
Z technologického hlediska byla behenová kyselina využívána i v dřívějších pokusech při výrobě biologicky rozložitelných plastů a emulzí s nízkou ekologickou stopou. Její schopnost tvořit pevnější a stabilnější struktury je základem mnoha výzkumů směřujících k udržitelnější chemii.
Ve spotřebitelském světě ji můžete najít v inci seznamu pod názvem Behenic Acid, zejména v přírodní kosmetice, rtěnkách a balzámech na rty, kde pomáhá zachovat texturu a chránit pokožku.
Shrnutí
Behenová kyselina je dlouhořetězcová nasycená mastná kyselina s širokým spektrem použití především v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem zajišťuje přípravkům stabilitu, hebkost a jemnost. Nachází se přirozeně v moringovém oleji, její používání je považováno za bezpečné a ekologicky příznivé. Patří mezi látky, které mají své pevné místo v moderních, přírodně orientovaných produktech i udržitelném přístupu k výrobě.
Behenic acid můžete nalézt v následujících produktech
