Ammonium Sulfate

Další názvy: Síran amonný, Mascagnite, Sulfuric Acid, E517

Skóre škodlivosti: 4 (Lehce škodlivá chemie)

Co je to síran amonný (Ammonium Sulfate) a kde se s ním setkáváme

Síran amonný – známý také jako síran diamonný, ammonium sulfate nebo pod systematickým názvem amonná sůl kyseliny sírové – je anorganická chemická sloučenina široce využívaná v zemědělství, průmyslu i potravinářství. Tato bílá, krystalická látka se vyznačuje dobrou rozpustností ve vodě a nepostradatelnou funkcí především jako dusíkaté hnojivo.

Pod chemickým vzorcem (NH₄)₂SO₄ a CAS číslem 7783-20-2 se skrývá látka, kterou lze najít jak v laboratořích, tak na polích – a dokonce i v běžných produktech, jež používáme každý den.

Chemické vlastnosti

Síran amonný patří mezi anorganické soli obsahující amonné ionty – NH₄⁺ – a síranový anion SO₄²⁻. Jeho chemický vzorec je (NH₄)₂SO₄ a molekulová hmotnost činí přibližně 132,14 g/mol.

V čisté formě jde o bílý, bezbarvý prášek nebo krystalickou látku bez zápachu. Taje při teplotě kolem 235–280 °C (za uvolnění amoniaku), není však těkavý. Rozpouští se dobře ve vodě (přibližně 70,6 g / 100 ml při 20 °C), ale prakticky není rozpustný v organických rozpouštědlech jako ethanol nebo aceton.

Jelikož se nejedná o těkavou ani hořlavou látku, není síran amonný považován za nestabilní. Navíc se vyznačuje mírně kyselou reakcí roztoku, což přispívá k jeho účinnosti v půdě – především na alkalických stanovištích.

Využití a aplikace síranu amonného

Nejznámější a nejrozšířenější aplikací této látky je zemědělství. Síran amonný slouží jako dusíkaté hnojivo, které poskytuje výživu ve formě amonného iontu. Díky přítomnosti síry navíc podporuje syntézu bílkovin v rostlinách a přispívá ke zdravému růstu. Je obzvláště vhodný pro půdy s vyšším pH, protože jeho působení půdu mírně okyseluje.

V potravinářství se látka používá jako aditivum označené kódem E517, kde slouží zejména jako regulátor kyselosti nebo pomocná látka při zpracování mouky a pečiva. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je použití síranu amonného v potravinách považováno za bezpečné při dodržení stanovených limitů.

Využívá se také v bio-chemii a laboratorní praxi, např. při srážení proteinů z roztoků pomocí techniky tzv. „salting out". Tento postup pomáhá při izolaci a purifikaci proteinů.

Další využití najdeme i v textilním průmyslu, při výrobě nátěrových hmot nebo jako součást zpomalovačů hoření.

Podrobnosti o praktickém využití této látky lze najít např. v článku na blogu Ferwer, který se věnuje ekologickému zahradnictví a významu správné úpravy půdy.

Přirozený výskyt a výroba

Síran amonný se v přírodě vyskytuje velmi vzácně – pouze jako minerál mascagnit, a to obvykle v blízkosti sopek nebo v uhelných slojích, kde vzniká štěpením organických látek bohatých na dusík a síru.

Dnes se téměř veškerý síran amonný vyrábí synteticky. Nejčastější metodou je reakce amoniaku (NH₃) s kyselinou sírovou (H₂SO₄) za vzniku velice čistého produktu:

NH₃ + H₂SO₄ → (NH₄)₂SO₄

Průmyslově jej lze také získat jako vedlejší produkt při čištění spalin nebo při výrobě koksu v hutních provozech. Tímto způsobem se navíc zužitkuje odpadní amoniak a snižuje ekologická zátěž.

Existují i moderní výrobní postupy zahrnující tzv. „kontinuální neutralizaci", kde se reakční produkty suší a granulují pro snadnější aplikaci v zemědělství.

Bezpečnost a ekologie

Z hlediska bezpečnosti je síran amonný považován za relativně bezpečnou látku, pokud je s ním manipulováno v souladu s běžnými průmyslovými a laboratorními pravidly. Není toxický a nehoří – jeho rizikovým faktorem může být pouze dráždění očí nebo plic ve formě prachu.

Při nadměrném hromadění v přírodě (např. v důsledku nevhodného hnojení) však může dojít k eutrofizaci vodních toků vlivem nadbytku dusíku. Z tohoto důvodu je nutné kontrolovat dávkování a využívání ve venkovním prostředí, především v blízkosti chráněných vodních oblastí – jak upozorňuje i Evropská agentura pro životní prostředí.

Zajímavostí je, že syntéza síranu amonného z vedlejších produktů pomáhá snižovat emise skleníkových plynů v průmyslové výrobě, čímž má látka i pozitivní ekologické dopady.

Zajímavosti a souvislosti

Málokdo si uvědomuje, že se se síranem amonným setkáváme opravdu často – nejen v zemědělství, ale také například při čistění pitné vody, kde přispívá k regulaci pH.

Historicky se začal používat již ke konci 19. století, kdy se stal cenným zdrojem dusíku pro pole. Během 20. století nabyl na významu nejen jako hnojivo, ale také ve vojenském průmyslu – zejména coby součást výbušnin typu ANFO (ammonium nitrate-fuel oil), kde byl kombinován s dusičnanem amonným.

Dnes jej najdeme i v některých domácích čistících prostředcích, textilních úpravách nebo dokonce v kosmetice – ačkoli v těchto oblastech zpravidla jen ve stopovém množství.

Shrnutí

Síran amonný – známý také jako ammonium sulfate nebo E517 – je důležitá anorganická sloučenina s pestrým využitím v zemědělství, průmyslu i laboratoři. Je ceněn především jako efektivní hnojivo dodávající dusík a síru, ale i pro svou schopnost regulovat pH a precipitovat bílkoviny.

Při správném zacházení je bezpečný pro člověka i životní prostředí a díky svým vlastnostem nachází uplatnění v celé řadě oborů – od potravinářství po ekologii. Jeho význam i dnes roste spolu s potřebou efektivního a udržitelného zemědělství.