Alstonia scholaris

Další názvy: Saptaparni, White cheesewood, Milky pine, Dita, Devil´s tree, Chitvan, Saptaparni

Alstonia scholaris – léčivý strom se silou alkaloidů

Alstonia scholaris je chemicky i botanicky pozoruhodná rostlina, známá pro své silné farmakologické účinky i tradiční využití v alternativní medicíně. Tato dřevina, známá také jako „černý eben" nebo „mléčný strom", patří mezi zdroje komplexních alkaloidních sloučenin a dalších bioaktivních látek. Pod svým vědeckým označením Alstonia scholaris či obecně používaným anglickým názvem devil tree zaujímá významné místo jak v přírodovědě, tak v ekologických i farmaceutických výzkumech. CAS číslo neexistuje pro celý extrakt rostliny, ale specifické účinné alkaloidy z tohoto druhu (např. scholaricin) mohou být v databázích uvedeny samostatně.

Chemické vlastnosti

Alstonia scholaris obsahuje širokou škálu chemických sloučenin, mezi nimiž dominují indolové alkaloidy jako je scholaricin, echitamin či alstonidin. Tyto látky patří do skupiny sekundárních metabolitů a vykazují silnou bioaktivitu. Ačkoli neexistuje jednoduchý chemický vzorec pro celou rostlinu, jednotlivé izolované složky jsou často klasifikovány podle struktur typu monoterpenoidních indolových alkaloidů (např. C22H28N2O5 pro scholaricin).

Z pohledu fyzikálních vlastností je sušená kůra tohoto stromu šedobílá až žlutohnědá, hořké chuti, s charakteristickou aromatickou vůní. Kůra a listy obsahují latex, který je mléčně bílé barvy a při styku se vzduchem tuhne. Většina účinných látek není rozpustná ve vodě, častěji se extrahují organickými rozpouštědly jako je ethanol nebo methanol.

Využití a aplikace

Nejvýznamnější využití Alstonia scholaris nachází v tradiční a přírodní medicíně, především v ajurvédě, tradiční čínské medicíně a indonéských léčebných systémech. Extrakty z kůry, listů nebo květů se užívají při dýchacích potížích, jako je astma, bronchitida a kašel, dále při horečkách, úplavici nebo jako tonikum na posílení imunity.

Moderní farmakologické výzkumy potvrdily, že některé složky Alstonia scholaris mají antimikrobiální, protizánětlivé, antioxidační a cytotoxické účinky. V laboratořích se testují možnosti jejich využití v boji proti nádorovým buňkám a virovým infekcím, jak uvádí například článek publikovaný v časopise BMC Complementary Medicine and Therapies.

Kromě farmacie najde Alstonia scholaris uplatnění také v přírodní kosmetice, zejména díky svým protizánětlivým a hojivým účinkům. Na portálu Ferwer.cz se věnuje pozornost léčivým stromům, mezi nimiž Alstonia zaujímá významné místo právě díky obsahu alkaloidů s dermatologickým potenciálem.

Přirozený výskyt a výroba

Alstonia scholaris je tropický strom původem z jižní a jihovýchodní Asie. Přirozeně roste v Indii, na Srí Lance, v jižní Číně, Indonésii, na Filipínách a v severní Austrálii. Strom dorůstá výšky až 40 metrů a kvete jemně voňavými bílými až nažloutlými květy.

Přestože jsou do jisté míry kultivovány ve farmaceutických zahradách nebo pro ekologické projekty, hlavním zdrojem aktivních látek je stále přímé získání z přírody – sklízí se kůra, listy a květy. Extrakce většiny účinných alkaloidů probíhá ethanolovým či metanolovým způsobem, následovaná frakcionací na kolonu a chromatografickou purifikací.

Bezpečnost a ekologie

Alstonia scholaris je obecně považována za bezpečnou, pokud je užívána v tradičním dávkování nebo pod lékařským dohledem. Nadměrné dávkování extraktu z kůry však může způsobit nevolnost, zvracení a halucinogenní účinky, což je připisováno vysoké koncentraci alkaloidních sloučenin. Některé zdroje uvádějí, že běžné použití v lidové medicíně je až 5 gramů sušené kůry na den, avšak toxikologické limity nejsou standardizovány.

Z hlediska životního prostředí Alstonia scholaris představuje ekologicky cennou dřevinu díky své schopnosti růst v degradovaných půdách a přispívat k jejich regeneraci. Ve městech bývá vysazován jako okrasný a stínící strom, byť může způsobovat potíže alergikům při květu.

Zajímavosti a souvislosti

Alstonia scholaris dostala svůj druhový název „scholaris" podle tradičního využití jejího dřeva ve školství – v Indii se z tohoto stromu dříve vyráběly školní tabulky nebo desky na psaní. V angličtině je označována jako „devil tree", což údajně vychází z její podivně mléčné mízy a legend o duchách stromů.

Ve vědecké komunitě se v posledních letech zvyšuje zájem o využití této rostliny jako zdroje přírodních protinádorových látek. Například studie vedené na National Institutes of Health potvrzují potenciál Alstonia-derived alkaloidů v experimentálních studiích na rakovinných buňkách.

Ekologové dále upozorňují, že se může jednat o invazní druh, pokud je vysazován mimo své přirozené území – například v některých částech Havajských ostrovů byl zaznamenán jeho nekontrolovatelný růst.

Shrnutí

Alstonia scholaris je cenný přírodní zdroj komplexních chemických látek s léčivými a farmakologickými účinky. Díky obsahu indolových alkaloidů nachází uplatnění především v tradiční medicíně, farmaceutickém výzkumu i přírodní kosmetice. Přítomnost ve volné přírodě ji činí ekologicky významnou, přičemž její bezpečnost je podmíněna správným použitím. Tento „mléčný strom" tak zůstává předmětem dalších vědeckých studií i udržitelného využití.